česky <<< >>>

Zámecká naučná stezka

Zemědělská krajina v Poodří

Většina okolní krajiny byla od konce 13. století pod silným vlivem hospodářské činnosti člověka. Přes značné odlesnění se však v Poodří zachovala velmi cenná krajina s množstvím luk, slepých ramen, tůní a rozptýlené zeleně. Jednotlivá políčka rozdělená mezemi s ovocnými stromy a keři, skýtala domov četným druhům rostlin a živočichů. Ekologickou rovnováhu zdejšího území ovlivnilo intenzivní zemědělství v průběhu 70. a 80. let, kdy docházelo k ničení doprovodné zeleně napřímených a zatrubněných toků. Intenzivním hospodařením byly květnaté louky poškozeny a z krajiny zcela vymizely některé typické plevele (koukol polní, chrpa modrák) a hmyzí společenstva. Docházelo zde k prudkému poklesu stavů zejména drobné zvěře (koroptev polní, křepelka polní, bažant obecný, zajíc polní). Pěstovány jsou zejména obiloviny (pšenice, ječmen, kukuřice) a olejniny (řepka olejka). Podél cest a na okrajích polí vyrůstá řada plevelů (kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, pomněnka rolní a pcháč oset). Na okolních polích můžeme spatřit řadu ptáků, například káně lesní a poštolku obecnou, čejku chocholatou, skřivana polního, koroptev polní. Pole je domovem hraboše polního, zajíce polního či srnce obecného. Terasy řeky Odry tvoří kvalitní hnědozemě oglejené a illimerizované půdy oglejené středně těžké. Jsou to vysoce produkční půdy, jež jsou i dnes intenzivně zemědělsky využívány. Mocnost zdejších teras je cca 2 metry.

Samice srnce obecného

Vývoj krajiny Jak lze soudit z nálezů pazourkových nástrojů, první stopy člověka v Poodří pocházejí z období 40 000–20 000 let př. n. l. První zemědělci se zde usadili již před 7 000 lety (kultura s lineárně zdobenou keramikou) a začali postupně ovlivňovat charakter krajiny, která až do začátku první středověké kolonizace v 11. století neměla strukturu stabilního zemědělského osídlení. V prostoru celé Moravské brány byly od poloviny 13. století dosidlovány vsi, vylidněné v důsledku válečných událostí a hlavně v Poodří vznikaly nové podél přítoků Odry. Příkladem jsou dnešní obce Kunín, Bartošovice, Jistebník. Zemědělské hospodaření vedlo ke splachům půdy a k její masivní akumulaci v nivě Odry. Zarovnání do té doby členitých ploch nivy povodňovými hlínami umožnilo intezivnější zemědělské využití. K rozsáhlé pastvě ovcí a skotu na živinami bohatě dotovaných loukách se přidala produkce sena, v kraji byly zakládány rozsáhlé rybniční soustavy. Důsledkem však bylo částečné odvodnění a téměř úplné odlesnění nivy. Ráz venkovské krajiny Poodří a struktura sídel byly dotvořeny v 18.–19. století během hospodářské prosperity enklávy, která zaujímala zhruba území pozdějšího okresu Nový Jičín, známé pod názvem Kravařsko, v jazyce převažujícího německého obyvatelstva Kuhländchen.

Zajíc polní

Poslední světová válka a následné vysídlení německého obyvatelstva rozvrátily řád lidského osídlení i řád v krajině. Následná kolektivizace zemědělství, scelování pozemků a velkoplošné meliorace devastovaly krajinu v bezprostřední blízkosti oderské nivy i v nivě samotné. Kvůli nadlepšování výnosů byly rozorávány louky, které byly osévány obilninami. Výrazným způsobem tak utrpěl krajinný ráz i druhová rozmanitost. Po roce 1989 se statky a zemědělská družstva transformovaly do různých subjektů, opět se objevili soukromě hospodařící zemědělci. Krajině Poodří to však nepřineslo žádné pozitivní změny, charakter intenzivní zemědělské výroby zůstal zachován. Signálem změny k lepšímu je vznik svazku obcí – Regionu Poodří, sdružujícího obcí za účelem rozvoje zdejšího území. V roce 2004 vznikla Místní akční skupina Regionu Poodří, o. s., kde se kromě obcí zapojili do budování regionální rozvojové strategie a přípravy lokálních projektů i místní podnikatelé, občanská sdružení i SCHKO Poodří.

GPS pozice

N 49° 40.536', E 18° 2.382'
[GPX]

[MAPY.CZ]