česky deutsch <<< >>>

Lítovská výsypka

Vodohospodářské rekultivace

Vodohospodářská rekultivace pomocí stavebně technických opatření vytváří nový vodní režim v rekultivované krajině. Její postup je upraven zákonem č. 254/2001 Sb. a vyhláškou č. 590/2002 Sb. Vodohospodářská opatření byla vždy součástí rekultivačních projektů. Dosud nevídaný rozvoj hydrických rekultivací však nastal až od druhé poloviny první dekády 21. století. Běžně jsou budována menší vodohospodářská díla, jako např. nezpevněné i zpevněné záchytné příkopy, drény, odvodňovací kanály a štěrková odvodňovací žebra. Významnou součástí nové hydrické sítě jsou retenční nádrže a poldry regulující odtok vody a zachycující erozní sedimenty. V posledních letech jsou preferovány velkoplošné hydrické rekultivace, kdy dochází k zaplavování bývalých důlních jam a velkých terénních depresí. Typickým příkladem je nové jezero Most, které vzniká zatápěním zbytkové jámy hnědouhelného lomu Most – Ležáky vodou z Ohře (čerpací stanice Stranná) a důlními vodami z hlubinného dolu Kohinoor s ukončenou těžbou. Výsledkem těchto rekultivačních aktivit bude jezero o rozloze 311 ha, objemu vody 68,9 mil. m3 s maximální hloubkou 75 m. Dalšími rekultivačními jezery v České republice jsou Medard u Sokolova (plocha 494 ha, maximální hloubka 50 m) a Milada u Ústí nad Labem (plocha 252 ha, maximální hloubka 25 m). Vzhledem k horším podmínkám pro rozvoj planktonu a bentosu je zarybnění velkých rekultivačních jezer relativně malé. Obnovení biologické rozmanitosti druhů vodních rostlin a živočichů brání skutečnost, že tyto uměle vytvořené vodní nádrže jsou většinou velmi hluboké a schází jim dostatečně široké litorální zóny s mělkou vodou. To mimo jiné dokazuje, že ekologickým vazbám a funkcím nových vodních děl projektanti obvykle nevěnují odpovídající pozornost. Retenční nádrže i velká rekultivační jezera zadržují vodu v krajině, významně přispívají ke změně mikroklimatu i lokálního klimatu a hrají důležitou roli i jako protipovodňová opatření a potenciální zásobárny pitné vody. Většinou slouží hlavně k rekreačním a sportovním účelům. Tomu odpovídají i úpravy okolní krajiny. V rámci technických rekultivací jsou odstraňovány všechny menší a středně velké terénní elevace i deprese se stálými nebo periodickými vodními tůněmi. Tato praxe opět vede ke snižování geomorfologické, biotopové i biologické diverzity. V krajině zdevastované, degradované či narušené povrchovou těžbou hnědého uhlí vytváříme zatápěním velkolomů nové, velmi rozsáhlé ekosystémy antropogenního původu, o nichž však v současnosti nejsme schopni zodpovědně říci, jak budou v dlouhodobém výhledu fungovat.

Vodohospodářská rekultivace na Lítovské výsypce

GPS pozice

N 50° 9.515', E 12° 31.602'
[GPX]

[MAPY.CZ]