česky english deutsch <<< >>>

Lítovská výsypka

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývala krajinu Lítovské výsypky a jejího okolí biková doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petrae), která byla od 60. let 20. století postupně nahrazena komplexem sukcesních stadií na antropogenních stanovištích. Jedná se o plochy člověkem zcela pozměněné, ekologicky velmi nestabilní. Celé území výsypky je významné pro studium ekologické sukcese na plochách s úrodnými i fytotoxickými substráty po skončení velkoplošné těžby hnědého uhlí. V lokalitě je několik menších i větších uměle vytvořených vodních nádrží. V některých se vyvinula společenstva vodních rostlin počátečních i pokročilých stadií ekologické sukcese. Na větší části výsypky dospěly procesy ekologické sukcese do pokročilých stadií. Plochy počátečních stadií ekologické sukcese s minimálním vegetačním pokryvem se nacházejí na místech s fytotoxickými substráty a se substráty extrémně vysychajícími. Z hlediska rostlinných společenstev se jedná o biotopy X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla, X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami, X12 Nálety pionýrských dřevin a X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace. Z vysazovaných dřevin mají dominantní zastoupení borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). V příměsi jsou vysazovány meliorační a zpevňující dřeviny olše lepkavá (Alnus glutinosa), modřín opadavý (Larix decidua), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Na části ploch s počátečním stadiem přirozené ekologické sukcese se vyskytují pionýrské náletové dřeviny bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Poměrně velkou část lokality zabírají trvalé travní porosty tvořené vysokostébelnými trávníky a kulturami směsek jetelů a dalších bobovitých rostlin. Nepřírodní biotop není z botanického, ekologického i ochranářského hlediska příliš zajímavý. Bylo zde nalezeno celkem 97 běžných druhů cévnatých rostlin, z toho 25 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Žádný druh není evidován v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Problémem je výsadba nepůvodních druhů borovice černé (Pinus nigra), smrku pichlavého (Picea pungens), topolu kanadského (Populus x canadensis) a dubu červeného (Quercus rubra) při lesnické rekultivaci a šíření agresivních invazních neofytů bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), lupiny mnoholisté (Lupinus polyphyllus) a křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis).

Křídlatka sachalinská

Bolševník velkolepý

Lupina mnoholistá

GPS pozice

N 50° 9.643', E 12° 32.306'
[GPX]

[MAPY.CZ]