česky deutsch <<< >>>

Lítovská výsypka

Lesnická rekultivace

Pokud byly plochy ovlivněné těžbou dočasně odňaty z fondu pozemků určených k plnění funkcí lesa a podle Plánu sanace a rekultivace mají být opět lesnicky obhospodařované, navazuje na provedené technické úpravy terénu lesnická rekultivace. Od 90. let 20. století jsou po útlumu zemědělské a potravinářské výroby výrazně preferovány lesnické rekultivace. Ve druhé dekádě 21. století tento trend pokračuje. Provedení i konečný výsledek lesnických rekultivací musí respektovat požadavky zákona č. 289/1995 Sb. a vyhlášky MZe ČR č. 77/1996 Sb. Lesnická rekultivace je charakterizována dvěma fázemi. První z nich, která většinou trvá 1 – 3 roky, tvoří mechanická a chemická příprava půdy a vlastní výsadba dřevin. Majitelé pozemků a rekultivační firmy jednoznačně preferují budoucí ekonomický přínos před ekologickými a environmentálními funkcemi nových lesů. Proto na lokalitách typu pískoven, těžeben kaolinů, odvalů po těžbě černého uhlí i některých výsypek po těžbě hnědého uhlí nejčastěji vytvářejí stejnověké borové monokultury. Jejich záměrem je vypěstovat na rekultivovaných plochách co nejrychleji hospodářské porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s vysoce kvalitním kmenovým dřevem bez suků, které je výsledkem růstu stromů ve velmi hustém sponu. Druhou fází lesnické rekultivace je následná pěstební péče realizovaná po dobu 6 – 8 let, která se skládá z vylepšování provedených výsadeb, hnojení kultur, okopávání, ožínání, ochrany proti zvěři, závlah a podle potřeby z prořezávek a případně i tvarových řezů. Při lesnických rekultivacích jsou v současnosti téměř vždy v průběhu fáze mechanické a chemické přípravy půd paradoxně likvidovány ekologicky velmi hodnotné porosty přirozených náletových dřevin, které by nově vysazované monokultury výrazně obohatily. K vlastním výsadbám jsou velmi často používány nepůvodní druhy dřevin nebo druhy, které neodpovídají nadmořským výškám a zeměpisným polohám. Takové postupy společně s jednorázovou, velkoplošnou a příliš hustou výsadbou vedou ke vzniku lesních porostů s nevhodnou druhovou skladbou a věkovou i prostorovou strukturou, jež jsou z biologického a ekologického hlediska téměř bezcenné. Na Lítovské výsypce jsou výsledkem lesnických rekultivací plochy stejnověkých, většinou monokulturních porostů. V některých případech byly k výsadbě použity nepůvodní druhy jako borovice černá (Pinus nigra), smrk pichlavý (Picea pungens), topol kanadský (Populus x canadensis) a dub červený (Quercus rubra).

Lesní porosty na Lítovské výsypce tvořené nepůvodními druhy dřevin

GPS pozice

N 50° 9.595', E 12° 32.237'
[GPX]

[MAPY.CZ]