česky english deutsch <<< >>>

Porcelanit z Bystřan

Společenstva a druhy obratlovců

Geomorfologická rozmanitost terénu není příliš vysoká. Plochy s různorodým substrátem a odlišným vegetačním krytem však poskytují dostatečně široké spektrum stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy. Na nerekultivované části lokality dospěl proces přirozené ekologické sukcese do počátečního stadia. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 5 druhů ohrožených a zvláště chráněných obojživelníků, 2 druhů ohrožených a zvláště chráněných plazů, 44 druhů ptáků (z toho 16 ohrožených a 12 zvláště chráněných) a 4 druhů savců (z toho 1 ohroženého). Vysokou biodiverzitu má společenstvo obojživelníků (Amphibia), které tvoří 5 druhů v různém stupni ohrožení. Z nich kuňka obecná (Bombina bombina) je v Červeném seznamu obratlovců České republiky evidovaná v kategorii EN – ohrožené taxony a vyhláškou je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh, který je zároveň druhem soustavy NATURA 2000. Do kategorie NT – téměř ohrožené taxony spadají skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh a skokan štíhlý (Rana dalmatina) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Kategorii LC – málo dotčené taxony reprezentují ropucha obecná (Bufo bufo) vyhláškou zvláště chráněná jako ohrožený druh a čolek obecný (Lissotriton vulgaris) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) v Červeném seznamu evidovanou v kategorii NT – téměř ohrožené taxony a vyhláškou zvláště chráněnou jako silně ohrožený druh a z kategorie LC – málo dotčené taxony pak užovkou obojkovou (Natrix natrix) vyhláškou zvláště chráněnou jako ohrožený druh. Společenstvo ptáků vykazuje solidní biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů hnízdí v sousedním lese i v nově vysazeném lesním porostu, v křovinách a v pionýrských náletových dřevinách rostoucích v bývalé Těžebně porcelanitu Bystřany. Z kategorie CR – kriticky ohrožené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky byl zaznamenán luňák hnědý (Milvus migrans), který je vyhláškou zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh a zároveň je druhem soustavy NATURA 2000. V kategorii EN – ohrožené taxony je evidovaný skřivan lesní (Lullula arborea) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, který zároveň patří do soustavy NATURA 2000. Do kategorie VU – zranitelné taxony patří holub doupňák (Columba oenas) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, krkavec velký (Corvus corax) zvláště chráněný jako ohrožený druh, krutihlav obecný (Jynx torquilla) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, strnad luční (Miliaria calandra) zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh a bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) zvláště chráněný jako ohrožený druh. Kategorii NT – téměř ohrožené taxony reprezentuje jiřička obecná (Delichon urbica) a ťuhýk obecný (Lanius collurio) zvláště chráněný jako ohrožený druh, který je také druhem soustavy NATURA 2000. Z kategorie LC – málo dotčené taxony zde žije linduška luční (Anthus pratensis), datel černý (Dryocopus martius) patřící do soustavy NATURA 2000, vlaštovka obecná (Hirundo rustica) zvláště chráněná jako ohrožený druh, slavík obecný (Luscinia megarhynchos) zvláště chráněný jako ohrožený druh, vrabec polní (Passer montanus), žluna zelená (Picus viridis) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) zvláště chráněný jako ohrožený druh. Z dalších druhů byl zaznamenán rorýs obecný (Apus apus) zvláště chráněný jako ohrožený druh. Ze savců se mimo jiné vyskytuje zajíc polní (Lepus europaeus) uvedený v Červeném seznamu v kategorii NT – téměř ohrožené taxony, srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna skalní (Martes foina) prase divoké (Sus scrofa) a liška obecná (Vulpes vulpes).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Kuňka obecná (Bombina bombina) Kuňka obecná, někdy také nazývaná pro své zbarvení břicha kuňka ohnivá je silně ohroženým druhem žab ČR. Dorůstá délky 4,5 – 5 cm. Pohlavní rozdíly jsou minimální. Samci mají vyvinutý párový podhrdelní rezonanční měchýřek, dále zrohovatělé plošky na prstech a předloktích předních končetin. Slouží k uchycení partnerky během rozmnožování. Tělo má zploštělé a končetiny relativně krátké. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu, vzácněji olivově zelené s tmavými, pravidelně a symetricky rozmístěnými skvrnami. Kožní bradavky jsou zakončené tupě s načernalou masou na povrchu. Chybí jí vnější ušní bubínek. Oči jsou vystouplé se srdčitou zornicí. Břicho kuňky je velmi výrazné. Značná část břicha je pokryta žlutými, oranžovými až červenými skvrnami a četnými bílými tečkami. Kuňka má zvláštní obranný prvek. Během ohrožení se převrátí na záda zvláštním kolébavým pohybem, čímž dojde k odkrytí jejího oranžového břicha, které působí jako výstraha pro predátora. Pulci obou druhů kuněk mají dýchací otvor (spiraculum) na břiše. Tím se liší od pulců všech ostatních druhů našich žab. V minulosti tato žabka patřila k běžně rozšířeným druhům. Dnes je legislativně řazena mezi druhy ohrožené. Současný stupeň ohrožení je však výrazně vyšší. Během posledních 15 let se její výskyt v některých regionech snížil o 80 %. Výrazné ohrožení představuje scelování zemědělské půdy, příliš intenzivní rybníkářství, a zemědělství apod. Je rovněž citlivá na přítomnost pesticidů. Postupně se tak kuňky kvůli člověku staly jedním z nejohroženějších druhů obojživelníků u nás. Tento druh obojživelníka je zařazen v seznamu ohrožených druhů Bernské konvence a v seznamu ohrožených obojživelníků v projektu ochrany přírody v Evropské unii Natura 2000.

Luňák hnědý (Milvus migrans) Luňák hnědý je velmi vzácný dravec z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh a zároveň je druhem soustavy NATURA 2000. Rozšířen je téměř v celé Evropě kromě Velké Británie a většiny Skandinávie, dále v Asii, Africe a v Austrálii. Českou republikou pravidelně protahuje, ale také hnízdí v lužních lesích střední a jižní Moravy a v Jižních Čechách. Váží 760 – 950 g a rozpětí křídel má 130 – 155 cm. Barva na horní straně těla je hnědá, na bocích tmavě hnědá, na břiše a spodní straně křídel světlejší s rezavým nádechem. Dlouhý ocas není vytvarován do tak výrazné vidlice jako u příbuzného luňáka červeného. Hnízdo staví obě pohlaví vysoko na stromech. Často také využívá hnízda jiných ptáků, např. volavek, kormoránů nebo vran. Snůšku tvoří 2 – 4 bílá až šedavá, hnědě skvrnitá vejce, na nichž sedí převážně samice 25 – 37 dní. Mláďata jsou první 4 dny trvale zahřívána, hnízdo opouštějí zhruba po 46 dnech. V blízkosti vod jsou potravou hlavně ryby, jinde je vyšší podíl savců a malých ptáků, někdy i hmyzu. Značnou část potravy tvoří mršiny. Patří mezi částečně tažné ptáky.

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Krutihlav obecný je vzácnější pták z čeledi datlovitých (Picidae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii VU – zranitelné taxony a podle vyhlášky je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Je dlouhý 16 – 18 cm a váží 28 – 42 g. Je o něco větší než vrabec. Peří má hnědošedé, na křídlech tmavší, na břichu světlejší s příčnými tmavými vlnkami. Zbarvení je podobné kůře stromů. Má slabý zobák, o ocas se při pohybu po stromech neopírá. Noha má dva prsty směřující vpřed a dva směřující dozadu, přesto se nezavěšuje na kolmé stromy. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Hnízdí v květnu až červnu v otevřené krajině se skupinami stromů a ve starých sadech. Hnízdí v dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlovitých sám netesá. Na snůšce 7 – 10 vajec se střídají obě pohlaví po dobu 13 – 14 dnů. Dalších 25 dnů rodiče mláďata krmí. Potravu tvoří především mravenci a jejich kukly, méně jiné druhy hmyzu. Krutihlav je tažný pták. Ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května, odlétá na přelomu srpna a září.

Kuňka obecná

Skokan skřehotavý

Užovka obojková

GPS pozice

N 50° 37.475', E 13° 52.981'
[GPX]

[MAPY.CZ]