česky <<< >>>

Porcelanit z Bystřan

Rekultivace území

Bývalá Těžebna porcelanitu Bystřany je částí geologické lokality Nechvalice u Bystřan – Malhostice, která se nachází na severovýchodním okraji obce Nové Dvory na katastrálním území Nechvalice u Bystřan, jihovýchodně od okresního města Teplice. Terén těžebny je mírně členitý. Okolní krajinu tvoří v současné době trvalé travní porosty. Území náleží ke sběrné oblasti říčky Bystřice, která se vlévá do řeky Bíliny. Po ukončení těžby porcelanitu v závěru roku 1996 byla na větší části těžbou narušeného území provedena technická a následná biologická rekultivace. Technická rekultivace spočívala v odstranění terénních prohlubní a vyvýšenin pomocí těžké mechanizace. V rámci biologické rekultivace byl na části urovnaných ploch vysazen lesní porost. Dominantními dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a habr obecný (Carpinus betulus). V příměsi je borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). Pozitivní skutečností je, že na lesnicky rekultivovaných plochách tohoto nepřírodního biotopu nebyla vysazena klasická stejnověká borová monokultura, jako ve většině případů rekultivovaných těžeben nerostných surovin. Současnou druhovou skladbu českých lesů tvoří 74,1 % jehličnatých a 24,8 % listnatých dřevin (zbývající 1,1 % ploch tvoří holiny). Doporučená druhová skladba, kterou by měli vlastníci respektovat při umělé obnově i nové výsadbě, by měla být 64,4 % jehličnatých a 35,6 % listnatých dřevin s minimální plochou holin. Ideální přirozenou druhovou skladbu lesních porostů ovšem v našich podmínkách představuje pouze 34,7 % jehličnatých a 65,3 % listnatých dřevin bez holin. Při lesnických rekultivacích jsou v současnosti téměř vždy v průběhu fáze mechanické a chemické přípravy půd paradoxně likvidovány ekologicky velmi hodnotné porosty přirozených náletových dřevin, které by nově vysazované monokultury výrazně obohatily. K vlastním výsadbám jsou velmi často používány nepůvodní druhy dřevin nebo druhy, které neodpovídají nadmořským výškám, zeměpisným polohám rekultivovaných lokalit a jejich morfologii, což společně s jednorázovou, velkoplošnou a příliš hustou výsadbou vede ke vzniku lesních porostů s nevhodnou druhovou skladbou a věkovou i prostorovou strukturou, jež jsou z biologického a ekologického hlediska téměř bezcenné. Monokulturně vysazované celky stejnověkých stromů v porostech kategorie hospodářských lesů jsou jednoznačně nasměrovány k budoucímu pasečnému způsobu hospodaření. Cílem je vypěstovat stejnověký porost borovic nebo smrků s rovnými kmeny bez větví v nižších partiích. Tyto porosty po jednorázovém pokácení poskytnou vyšší zisk při prodeji dřeva. Na další části bývalé Těžebny porcelanitu Bystřany byl vypěstován trvalý travní porost se skupinami stromů a keřů roztroušeně rostoucími mimo les. Zbývajících zhruba 20 % ploch bylo ponecháno přirozené ekologické sukcesi. V rámci rekultivací vznikly v terénní depresi dvě stálé vodní nádrže menších rozměrů.

Lesnicky rekultivované plochy v bývalé Těžebně porcelanitu u Bystřan

Lesnicky rekultivované plochy v bývalé Těžebně porcelanitu u Bystřan

Zemědělsky rekultivované plochy v bývalé Těžebně porcelanitu u Bystřan

GPS pozice

N 50° 37.489', E 13° 52.905'
[GPX]

[MAPY.CZ]