česky deutsch <<< >>>

Porcelanit z Bystřan

Geologická charakteristika lokality

Ložisko porcelanitu Bystřany u Nových Dvorů vzniklo vyhořením jedné uhelné sloje v souvislosti s obnažením sloje erozí říčky Bystřice a řeky Bíliny. Teplota při vzniku porcelanitů se pohybovala od 800 do 1 250 oC. Zatímco méně přepálené jíly obsahují v celkovém objemu kolem 5 % skelné fáze, u silně přeměněných jílů dosahuje její podíl až 98 %. Maximální mocnost vypálených jílů v bývalé těžebně porcelanitu Bystřany byla až 25 metrů a úklon báze dosahoval až 10°. Podložní tepelně nepostižené nebo pouze slabě vypálené jíly místy chybí. Podloží vyhořelé sloje tvoří fosilně jílovitě zvětralá pyroklastika (tufy, brekcie) a vulkanity. Na drobných elevacích podloží na severovýchodním okraji ložiska byla vyvinuta původně uhelná sloj v minimální mocnosti a zhoršené kvalitě. To ovlivnilo i průběh požáru, kterým byla zasažena jen minimálně. Proto nadložní jíly v těchto úsecích nebyly vůbec nebo jen nepatrně tepelně postiženy. V důsledku toho se na těžebních řezech ve vypálených jílech objevují pásma nevypálených jílů s poměrně rychlými a plynulými přechody. Kvartérní pokryv ložiska ve střední části představuje pouze vrstva silně kamenité ornice s úlomky vypálených jílů. Na okraji dosahuje mocnost deluviálních hlín až 1 m, místy se objevují mrazové struktury. Vlastní ložisko tvoří slabá vrstva černošedého popela a škváry na bázi, která vznikla vyhořením uhelné sloje. Nadloží v teplické a ústecké části pánve má poměrně jednoduchou petrografii, ve které jsou zastoupeny převážně monotónní kaoliniticko – allitické jíly s ojedinělými vložkami karbonatických jílovců a pelokarbonátů. Z tohoto důvodu je i petrografické složení hornin vypálených při vyhoření uhelné sloje vcelku jednoduché. V závislosti na výši teplot vznikly převážně červenohnědé vypálené jílovce s drsným lomem, hrubě střepovitě rozpadavé podle puklin. Ty se pravděpodobně vytvořily převážně objemovými změnami při vypalování nebo i následkem klimatických změn. Charakteristické jsou nepravidelně vyvinuté polohy dobře slinutých šedých nebo šedomodrých červeně páskovaných porcelanitů s lesklým lasturnatým lomem. Kromě nich se vyskytují nepravidelné polohy dobře slinutých bublinatých struskovitých porcelanitů. Lze předpokládat, že se jedná o vložky původních karbonatických jílovců nebo pelokarbonátů. Na severovýchodním okraji vystupují poměrně úzká pásma tepelně slabě nebo vůbec nepostižených jílů nad elevacemi podloží s mocností nevyhořelé oxihumolitové sloje do 0,5 m. Charakteristický je pro tyto jíly jemnozrnný střípkovitě destičkovitý rozpad při větrání. Geologové doporučují tuto část lokality navrhnout k ochraně, neboť se jedná o jedinou velkou, v současné době odkrytou lokalitu s tepelně metamorfovaným souvrstvím nadložních jílů a písků.

Obnažený povrch porcelanitového substrátu

Porcelanit

GPS pozice

N 50° 37.449', E 13° 52.894'
[GPX]

[MAPY.CZ]