česky >>>

Porcelanit z Bystřan

Obec Bystřany – historie a současnost

Obec Bystřany (dříve Horušany, německy Wisterschan) se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Teplice vzdušnou čarou asi 3,1 km jihovýchodně od centra města Teplice. Geografická poloha je 50°37'44“ severní šířky a 13°51'51“ východní délky. Průměrná nadmořská výška obce je 190 m n. m. K 31. 12. 2015 zde žilo 1 898 trvale bydlících obyvatel. Administrativní území Bystřan zaujímá rozlohu 8,52 km² (z toho 3,80 km² zabírá orná půda, 0,398 km2 zahrady, 0,034 km² ovocné sady, 1,50 km² trvalé travní porosty, 0,40 km² lesní pozemky, 0,063 km² vodní plochy, 0,24 km² zastavěné plochy a 2,08 km² ostatní plochy). Rozkládá se v jihovýchodní, převážně zemědělské části okresu Teplice. Obec Bystřany má pět částí – Bystřany, Nechvalice, Nové Dvory, Světice a Úpořiny. První zmínka o obci s původním názvem Horušany pochází z roku 1238. První písemná zmínka o obci s novým názvem Bystřany pochází až z počátku 16. století. K významnějšímu rozvoji obce došlo ve 2. polovině 19. století v souvislosti s rozmachem průmyslové výroby. V roce 1864 zde Karel Grohmann založil filiálku své cvikovské barvírny na tureckou červeň. V letech 1905 – 1907 byla v obci vybudována přádelna na zpracování egyptské bavlny. Tato secesní továrna byla považována za jednu z nejkrásnějších textilek v Českých zemích. Po roce 2000 v souvislosti s útlumem textilní výroby chátrala a v roce 2014 byla zbořena. V Bystřanech rovněž fungovala cihelna, mlýn a ocelárna. Zavádění průmyslové výroby do Bystřan, Nechvalic, Nových Dvorů, Prosetic, Světic a Úpořin vedlo k rychlému nárůstu počtu obyvatel těchto osad. Před l. světovou válkou existovalo na administrativním území Bystřan již 9 větších průmyslových podniků. Na většině administrativního území obce převažuje zemědělská půda intenzivně obhospodařovaná v nevhodně velkých lánech a trvalé travní porosty. Menší lesní porosty a ekostabilizační prvky jsou na území částí obce Nové Dvory a Úpořiny. Administrativním územím obce protéká ve směru severozápad – jihovýchod říčka Bystřice, která se u jižní hranice obce vlévá do řeky Bíliny. Urbanizovaným územím obce ve směru východ – severozápad vede silnice I. třídy č. 8 Nové Dvory – Bystřany – Teplice. Obcí prochází také železniční trať č. 097 Lovosice – Úpořiny – Bystřany – Teplice vybudovaná v letech 1897 – 1900. Zajímavými pamětihodnostmi jsou evangelický kostel z roku 1910 a kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1811.

Územní začlenění těžebny porcelanitu Bystřany
 okres: Teplice
 obec: Bystřany
 katastrální území: Bystřany (616702), Nechvalice u Bystřan (616711)
 list mapy: 02–32 (Teplice), resp. (02–32–19)
 souřadnice těžebny porcelanitu: 50°37'31.489"N, 13°52'59.405"E Bývalá Těžebna porcelanitu Bystřany je dostupná po místní a účelové komunikaci z části obce Nové Dvory.

Základní charakteristika těžebny porcelanitu Bystřany
 tvar těžebny porcelanitu: nepravidelný, protažený ve směru sever – jih
 plocha těžebny porcelanitu: cca 20,04 ha
 nadmořská výška těžebny porcelanitu: 247 m n. m.
 druh pozemků: lesní pozemek; ostatní plocha; trvalý travní porost
 č. parcel: 1281/3; 1282/1; 230/1
 vlastník pozemků: Obec Bystřany; Česká republika
 rok zahájení těžby porcelanitu: počátek 20. století
 rok ukončení těžby porcelanitu: 1996

Celkový pohled na bývalou Těžebnu porcelanitu Bystřany

GPS pozice

N 50° 37.388', E 13° 52.965'
[GPX]

[MAPY.CZ]