česky <<< >>>

Rudný odval a odkaliště Proboštov

Historie těžby a odkaliště

Historie těžby nerostných surovin na Teplicku má velmi dlouhou tradici. Horské svahy tvořené tělesy žul, rul a porfyru, které pronikly k povrchu na konci prvohor, v sobě obsahují rudy cínu, wolframu, fluoritu aj. Na povrchu jsou tato tělesa zanesena čtvrtohorním pokryvem a na úpatí se pak vyskytují druhohorní usazeniny a průniky třetihorních výlevů. O těžbě cínu rýžováním existují zprávy již ze středověku. Velký rozvoj těžby cínu nastal zejména v 15. a 16. století. Od roku 1863 se v cínových dolech začal těžit jako vedlejší produkt wolfram. V 19. století se však těžba v cínových dolech postupně omezovala. Otevření důležité železnice Ústí nad Labem – Teplice v roce 1858 umožnilo rozvoj průmyslového a důlního podnikání na Teplicku. V roce 1871 byla dokončena trať duchcovsko-podmokelská. V okolí začaly vznikat nové hnědouhelné doly – Britania I a II mezi Bohosudovem a Proboštovem, Bohemia u Modlan a Britania III u Krupky.

Odkaliště nízkoprocentních fluoritových písků u Proboštova

Hráz odkaliště nízkoprocentních fluoritových písků u Proboštova

Na místě dnešního odvalu a odkaliště Proboštov byl původně hnědouhelný důl Britannia. Uhlí v něm bylo původně těženo povrchovým způsobem. Teprve po delší době, kdy bylo dosaženo potřebné hloubky, byla v jeho jihovýchodní části proražena štola do dolu Britannia V. Touto štolou bylo dopravováno uhlí do dolu Britannia V, kde bylo vytěženo na povrch a lanovou dráhou přemístěno na úpravnu do Sobědruh. Po ukončení těžby v povrchovém dole Britannia byla vytěžená jáma využívána k ukládání kalů z úpravny v Sobědruhách. Tyto kaly se sem plavily potrubím. V následujících letech se na toto odkaliště začaly plavit nízkoprocentní fluoritové písky, které byly odpadním produktem těžby fluoritu. Jejich ukládání probíhalo až do roku 1994, kdy byla těžba ukončena.

Centrální část odkaliště nízkoprocentních fluoritových písků u Proboštova

GPS pozice

N 50° 40.652', E 13° 50.221'
[GPX]

[MAPY.CZ]