česky english deutsch <<<

Kamenolom Vinařická hora

Společenstva bezobratlých

Na Vinařické hoře jsou bezobratlí živočichové zastoupeny obvyklými druhy typickými pro tento typ prostředí. Určeno zde bylo celkem 28 druhů pancířníků, žádný z nich není evidován v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky.

V lokalitě žije 5 druhů mravenců. Z hlediska ochrany přírody je významná přítomnost mravence otročícího a mravence trávního, kteří patří mezi zvláště chráněné a ohrožené druhy. Skupina blanokřídlých žahadlových je reprezentována 39 druhy. Hrabalka a kresbík jsou evidováni v Červeném seznamu v kategorii ohrožené taxony. Do kategorie zranitelné taxony potom patří hrabalka, ploskočelka, zlatěnka a šíronožka.

Čmelák skalní, čmelák hájový, pačmelák cizopasný a čmelák zemní jsou zvláště chránění jako ohrožené druhy. Pestrý a členitý biotop Vinařické hory je optimální také pro hmyzí zástupce z řádu motýlů, kterých zde bylo zjištěno celkem 18 druhů. V kategorii ohrožené taxony Červeného seznamu je evidován soumračník žlutoskvrnný. K nejatraktivnějším motýlům patří samozřejmě ohrožený otakárek ovocný a otakárek fenyklový. Častější a pravidelně opakovaný výskyt obou druhů otakárků v lomu na Vinařické hoře i na velkých kladenských haldách odpovídá údajům o zvyšující se početnosti těchto motýlů v ČR. Dalším ohroženým druhem motýla bělásek ovocný. Čeleď střevlíkovitých brouků je na Vinařické hoře zastoupena celkem 10 druhy, z nichž žádný není evidován v Červeném seznamu ani zvláště chráněný vyhláškou. V průběhu průzkumů byl na lokalitě potvrzen výskyt 4 běžných druhů měkkýšů – jde o hlemýždě zahradní, slimáka popelavého, vlahovku narudlou a suchomilku obecnou.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů

Mravenec trávní (Formica pratensis) je největším druhem tzv. lesních mravenců, se kterými se můžeme setkat na území České republiky. Jako ohrožený druh je zvláště chráněný. Vzhledem je velmi podobný příbuzným druhům, mravenci lesnímu a mravenci lesnímu menšímu i dalším druhům podrodu Formica. Mravenec trávní je rozšířený po celé Evropě, i když na Britských ostrovech pravděpodobně vyhynul. V Česku je hojný na celém území, na rozdíl od ostatních lesních mravenců preferuje světlé lesy a otevřenou krajinu, žijí na loukách, pastvinách, ladech i příkopech. Mraveniště bývají nízká a plochá, kupovitá hnízda jsou často ve středu propadlá. Materiálem pro jejich stavbu jsou suchá stébla trávy, větvičky, hrudky půdy nebo kamínky. Na okrajích lesů někdy tvoří kolonie o několika hnízdech.

Soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) je druh motýla z čeledi soumračníkovitých (Hesperiidae). V Červeném seznamu bezobratlých ČR je uveden v kategorii ohrožené taxony. Dospělý jedinec má křídla dlouhá 25 – 28 mm. Základní barva horní strany křídel je světle hnědá, s nevýraznými žlutými skvrnami. Na předních křídlech samců je tzv. voničkový pruh (asi 5 mm dlouhá černá čára). Rub křídel je žlutý, přední křídla mají nevýrazné žlué skvrny, zadní jsou beze skvrn. Primárním stanovištěm jsou květnaté lemy teplomilných doubrav. Vyskytuje se však i ve vápencových lomech a jak je vidět, i na výsypkách. Živnou rostlinou housenek je tráva válečka prapořitá. V průběhu roku se vyvíjí pouze jedna generace motýla. Zajímavostí je, že si housenka ihned po vylíhnutí, aniž by cokoliv žrala, spřede kokon, ve kterém přezimuje. Na jaře se pak prokouše ven a začíná konzumovat mladé listy válečky prapořité. Motýl byl v minulosti běžný, za posledních 50 let však dochází k masivnímu úbytku populací. Hlavní příčinou ohrožení jsou jeho velmi specifické stanovištní nároky. Pro udržení jeho populací je žádoucí v krajině zachovat některé lokality volné sukcesi a nechat je zarůst křovinami.

Soumračník žlutoskvrnný

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) je z čeledi otakárkovitých. V Červeném seznamu je uveden v kategorii zranitelné taxony. Je zvláště chráněn jako ohrožený druh. Délka jeho předních křídel je asi 4 cm. Jejich základní barva je světle žlutá, první generace má oranžový pás na zadních křídlech. Samička bývá o trochu větší než sameček. Jeho housenky se vyvíjejí na hlohu a různých dřevinách z rodu slivoň (trnky, švestky, třešně). Dospělci nejsou, co se týče potravy tolik vybíraví. Živí se nektarem z květů běžných bylin a dřevin. V průběhu roku se stačí vyvinout až dvě generace motýlů. S první generací se můžeme setkat v průběhu dubna až června, druhá je vidět od července do září. Vzácně se v nejteplejších oblastech vyvíjí třetí, podzimní generace. Pro otakárky je v průběhu páření typický tzv. hilltoping. Samci se ve velkých hejnech shromažďují na nejvyšších bodech lokality a tam mezi sebou soutěží o to, komu se podaří obsadit „nejlepší“ tzn. většinou nejvyvýšenější místo. Samice se pak páří s nejúspěšnějšími jedinci. Otakárek ovocný patří mezi ohrožené druhy naší fauny. Je vázaný na lokality stepního charakteru. Jeho populace tedy trpí zejména postupným zarůstáním těchto lokalit dřevinami. Jeho výskyt na odvalech dolů je poměrně běžný, nesnese však, když je lokalita lesnicky rekultivována.

Otakárek ovocný

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) je zvláště chráněn jako ohrožený druh. Patří mezi největší motýly v ČR, rozpětí křídel je až 10 cm. Základní barva křídel je světle žlutá s černým a modrým mramorováním na okrajích. Ve spodní části křídel se nachází dvě výrazné červené skvrny. Housenky se živí různými planými i pěstovanými zástupci rostlin z čeledi miříkovitých – například mrkví, koprem, kmínem, bedrníkem a dalšími. Dospělci se živí nektarem rostlin. U otakárků se v České republice v průběhu roku vyvíjejí dvě, vzácněji pak tři generace. S dospělými motýly se můžeme setkat od dubna až do září, v nejteplejších oblastech i později. Také pro tento druh je v průběhu páření typický výše zmíněný hilltoping. Otakárek fenyklový je v současnosti hojný druh naší fauny. Často obsazuje ruderální stanoviště, zřejmě mu vyhovuje současné opouštění orné půdy. Často se vyskytuje na ladech apod.

Otakárek fenyklový

Bělásek ovocný (Aporia crataegi) je motýl čeledi běláskovitých. Vyniká výrazným černým žilkováním bílých křídel, přední křídlo dorůstá délky 28 – 35 mm. Jeho biotopem jsou křoviny a lesostepi s výskytem živných rostlin. Dříve byl rozšířený i v ovocných sadech, kde byl ale považován za škůdce. Stavy běláska ovocného jsou značně proměnlivé, v minulosti docházelo ke značným výkyvům. Vysvětlení tohoto jevu není zcela zřejmé, pravděpodobně je však citlivý na některé používané pesticidy. V současnosti je hojný v Čechách, kde se vyskytuje zejména na ruderalizovaných stanovištích, jako je toto. Na Moravě naopak zcela chybí.

Bělásek ovocný

GPS pozice

N 50° 11.121', E 14° 5.165'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://