česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Vítek/Václav

Historie těžby

Vznik uhlí

Prehistorie tohoto místa začíná cca před 300 000 000 lety. Planeta Země tehdy vypadala úplně jinak než dnes. Rozmístění a tvar kontinentů nemělo s dnešním stavem nic společného. Kladensko se nacházelo v oblasti rovníku, panovalo zde teplé a vlhké klima vhodné pro tropické pralesy s množstvím rostlinné hmoty.

Vznik uhlí – Bibliographisches Institut – autor: Meyers Konversationsle­xikon

Tento prales se tehdy skládal především ze stromovitých přesliček, plavuní a kapradin, semenných kapradin, kordaitů a prvních nahosemenných rostlin. Aby z takového pralesa vzniklo uhlí, bylo zapotřebí nahromadění vrstvy rostlinných těl bez přístupu kyslíku. To bylo umožněno charakterem svrchnopaleozoické, kontinentální kladensko-rakovnické pánve tvořené systémem pomalu tekoucích řek, bažin a rašelinišť. Vody přinášely velké množství jemných částeček sedimentárních hornin, které překrývaly vrstvy odumřelých rostlin. Z nich pak po milionech let vzniklo zrašeliněním a zuhelnatěním černé uhlí.

Na Kladensku byli prvními uhlokopy již Keltové, kteří dobývali tzv. sapropelitické uhlí, z něhož se vyráběli šperky. První písemná zpráva o těžbě černého uhlí v širším okolí Kladna pochází z roku 1463, kdy bylo uhlí dobýváno u Malých Přílep. Je to nejstarší zpráva o dobývání černého uhlí v Čechách.

Těžba černého uhlí na Kladensku

Krajinu Kladenska ovlivňovala těžba černého uhlí a s ní související činnosti po velmi dlouhou dobu. První, historicky doložený nález uhlí u Vrapic na buštěhradském panství v roce 1775 je připisován Václavu Bürgerovi a Jakubu Oppeltovi. Na nejstarší známé důlní mapě z roku 1784 je vyznačeno několik dolů, které se nacházely v prostoru nádraží v Buštěhradě a v nejbližším okolí.

První skutečně hlubinný důl na Kladensku vznikl v roce 1822 na území obce Cvrčovice a v roce 1836 byl vybaven parním strojem. Spojením Kladenského kamenouhelného těžařstva, Kladenského železářského těžařstva, firmy Florentina Roberta a firmy Hermanna Diettricha Lindheima vznikla v roce 1857 Pražská železářská společnost (Prager Eisen-Industrie-Gesellschaft).

V roce 1863 se společnost přeměnila z komanditní na akciovou a byla zaknihována. V roce 1857 začala společnost hloubit jámu Zippe, v níž se však nikdy nezačalo těžit uhlí. Dále byly vyhloubeny jámy:

V roce 1905 odkoupila společnost od Mirošovsko-libušínsko-svatoňovického těžařstva doly Jan a Schoeller a stala se tak dominantní společností na Kladensku. V letech 1913 – 1914 pak byla vyhloubena jáma Wannieck.

Po prodeji svého paláce ve Vídni koupila Pražská železářská společnost veškeré akcie Kamenouhelných dolů, a. s., v Kladně, a stala se tak majitelem všech dolů v centrální části kladenské pánve, s výjimkou dolu Prago v Dubí.

Posledním dolem hloubeným společností byl důl Jaroslav v Tuchlovicích v letech 1941 – 1943. Po skončení druhé světové války byly doly znárodněny. Postupem času vzniklo jen v krajině Kladenska v okolí cca 200 uhelných šachet a štol asi 150 hald. V celé oblasti kladensko-rakovnické pánve se nachází 342 povrchově identifikovatelných hald po těžbě černého uhlí. Všechny tyto antropogenní aktivity podstatně změnily krajinný ráz a do určité míry narušily ekologické a estetické funkce krajiny.

Historie dolu Vítek/Václav

Hloubení a následný intenzivní provoz u Dolu Vítek (Václav) probíhalo v letech 1840, resp. 1848 – 1891. Původní založení jámy v lokalitě je však připisováno Boderovi z Buštěhradu již v roce 1797.

V roce 1804 se majitelem stal Václav Černý, později Antonín Vítek a Václav Novotný a po vlastnických sporech znovu od dubna 1840 Václav Černý. Hlavní část důlní jámy byla vyhloubena Antonínem Vítkem, společníkem finančníka a spoluzakladatele Pražské železářské společnosti Václava Novotného, na jehož důlních měrách u polní cesty z Vrapic do Cvrčovic byl důl založen. Na hloubení dolu se podílel také zkušený horník Jan Váňa, který byl významnou postavou v historii hornictví na Kladensku.

Odval Dolu Vítek

Po propojení se štolou Václav ve Vrapicích v roce 1841 byl název změněn na Václav-Vítek, ale mezi horníky byl nejčastěji používán název Vítkovka. Na konečných 159,3 m byla důlní jáma dohloubena až v letech 1848 – 1849, kdy byla zahájena těžba uhelné sloje o mocnosti 8,3 m. K odvodňování dolu a k jeho odvětrávání sloužila Stelčoveská (Stehelčeveská) jáma vyhloubená v letech 1871 – 1873.

Poslední uhlí bylo z Dolu Vítek (Václav) vytěženo v roce 1891. Jednalo se o jeden z nejvydatnějších dolů v Kladenské oblasti katastrálního území Cvrčovice, těžba za celé období provozování 1848 – 1891 činila 1 259 317 tun.

GPS pozice

N 50° 10.456', E 14° 9.652'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz