česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Vápenná

Historie lomu a těžby kamene

První dvě polní vápenné pece zde byly v provozu již počátkem 17. století. V nich se zpracovával kámen vytěžený v okolí obce, a produkovalo se pálené vápno. K největšímu rozmachu vápenictví a částečně i kamenictví došlo v Zigharticích ve druhé polovině 19. století. V té době byla obec i s osadami začleněna do soudního okresu Vidnava a politického okresu Frývaldov. Zighartice se brzy staly nejvýznamnější lokalitou tohoto odvětví široko daleko.

Větší část lomu na kopci Smrčník

Roku 1863 Anton Cajetan Latzel povolal do Vápenné Fridricha Hoffmanna, vynálezce kruhové pece, aby v obci tento typ vápenné pece postavil. Vznikly zde tři velké firmy vápenického průmyslu:

Zároveň se v okolí začaly objevovat ve stále hojnějším počtu lomy na žulu a částečné i mramor a také dílny na jejich zpracování, které většinou sídlily v jiných obcích na Frývaldovsku.

K velkému rozvoji vápenického průmyslu přispěla výstavba železniční trati z Lipové-lázní do Javorníka ve Slezsku v letech 1894 – 1896.

V době první republiky zaměstnávaly tři zdejší vápenické firmy 400 dělníků, v provozu bylo 10 kruhových vápenných pecí, které produkovaly 6 000 až 10 000 vagonů bílého vápna ročně. Kromě toho se ročně vyváželo dalších 5 500 vagonů surového vápence pro potřeby cukrovarů, hutí a skláren. Většina produkce (asi 80 %) byla vyvážena do Německa.

Po roce 1928 začal kamenický i vápenický průmysl stagnovat, zejména v době velké hospodářské krize. Místní dělníci se aktivně podíleli na tzv. Frývaldovské stávce a na místním hřbitově je pohřbeno několik obětí ze střetnutí s četníky na křižovatce v Dolní Lipové 25. listopadu 1931. Zighartice byly v té době centrem komunistů na celém Frývaldovsku, ale po prohrané stávce je i zde brzy překonala počtem příznivců Henleinova Sudetoněmecká strana. Za druhé světové války bylo v místě několik menších poboček zajateckých táborů.

Po novém osídlení v důsledku druhé světové války byla Vápenná jedním z míst, kde se na Jesenicku udržel poměrně dlouho kamenický průmysl a vápenictví. Poslední kruhová vápenná pec zde vyhasla v roce 1979. Lomy a kamenické závody byly znárodněny a jejich počet podstatně zredukován (v roce 1969 zanikl i známý Vycpálkův lom). Nakonec zde zůstal jen největší kamenický podnik Teramo s vlastním lomem na kopci Smrčník, ležícím na katastru obce Lipová-lázně, kde dosud probíhá těžba mramoru.

Menší část lomu na kopci Smrčník

GPS pozice

N 50° 16.931', E 17° 5.492'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz