česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Vinařická hora

Geologie a využití nerostných surovin

V nejbližším okolí Vinařické hory jsou uloženy sedimenty z období mladších prvohor, reprezentované arkózami s polohami červených lupků. Arkózy jsou usazené horniny podobné pískovci, od něhož se liší nízkou mineralogickou zralostí a podstatným zastoupením nestabilních složek (např. živců), snadno zvětrávajících hornin a jílu. Jsou světle zbarvené, často nedostatečně zpevněné, někdy i rozpadavé. Vznikají rychlým uložením nedostatečně zvětralého horninového materiálu. Lupky jsou technickým označením sedimentárních hornin vzniklých usazením vrstev jílovce na dně vodních nádrží. Podstatnou součástí lupků je jílový minerál kaolinit. Lupky tvoří vrstvy oddělující a rozpadající se v pravidelných útvarech. Používají se k výrobě žáruvzdorných materiálů.

Druhohorní (křídové) sedimenty jsou zastoupeny sladkovodními usazeninami nejstarší geochronologické jednotky svrchní křídy (cenomanu), pískovci mořského vývoje v období cenomanu a dále opukami následujícího období křídy (spodního turonu). Vinařická hora je příkladem dvou spojených monogenetických a skupiny drobnějších třetihorních vulkánů. Jejich tělesa jsou vybudována střídajícími se polohami lávových proudů a vrstev sypkých vyvrženin.

Zdroj: wikipedia.org

Celé návrší Vinařické hory je budováno hlavním příkrovem, který je silný až 25 m. V rámci příkrovu lze rozlišit dvě efuzivní etapy, které jsou vzájemně odděleny polohami pórovitého až struskovitého typu nefelinitu o mocnosti 1 – 3 m. Tato jednotka s odlišnou texturou tvoří nejsvrchnější část první etapy výlevu. Horniny jsou zřetelně deskovitě odlučné, někdy je odlučnost nepravidelná. V pozdějších fázích docházelo k výlevům méně silných proudů a příkrovů, které se střídaly s polohami struskovitých textur a jemnozrnných tufů až aglomerátů. Hlavní těleso výlevu je překryto komplexem nezpevněných sopečných produktů. Bázi tvoří nezpevněný, rezavě žlutý tufit, který přechází do hrubozrnného sedimentu s vulkanickou příměsí. Neovulkanická hornina Vinařické hory je označována jako olivinický nefelinit. Jedná se o masivní, šedočernou, velmi jemně zrnitou, čedičovou výlevnou horninu. Na plochách odlučnosti dochází k rychlému zvětrávání a změnám barvy. Hlavními složkami jsou augit, magnetit, nefelín, jako vedlejší minerály lze označit karbonát a apatit. V dutinách nefelinitu se na Vinařické hoře vyskytují druhotné minerály. Mezi běžné patří kalcit a chlorit, méně běžné jsou zeolity – thomsonit, chabazit, phillipsit, natrolit a analcim, dále byly určeny pyrit a aragonit.

Čedič ze zdejších lomů se používal jako stavební materiál i na výrobu štěrku do podloží silnic, hrází, a do opěrných zdí. Vyráběly se z něj také kostky, kterými se dláždily silnice v Kladně a okolních obcích. Dlažba z tohoto materiálu však byla zejména za deště velmi kluzká.

Vinařická hora byla sopka

GPS pozice

N 50° 10.986', E 14° 4.842'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://