česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Vinařická hora

Historie lomu a těžby kamene

Vinařická hora je komplexem dvou spojených monogenetických a skupiny drobnějších vulkánů (sopek), které vznikly v průběhu třetihorního alkalického vulkanismu Českého masivu. Na počátku došlo k freatomagmatické erupci. Při ní se vystupující magma dostalo do kontaktu s podzemní vodou. Interakce žhavého magmatu a vody způsobila silnou explozi, která měla dostatečnou energii k rozvolnění okolního horninového prostředí. Poté následovaly erupce strombolského až havajského typu doprovázené výlevy láv. Na ně navázala freatomagmatická erupce, která vytvořila maarový kráter. Závěrečná vulkanická aktivita strombolského typu vyplnila maarový kráter lávovým proudem.

Vrchol Vinařické hory

Na Vinařické hoře magma pronikalo do hornin bělohorského souvrství pocházejících z nejmladšího období druhohor – křídy. Magmatické intruze byly později díky postupnému odstraňování sedimentů obnaženy. Pochody zahrnující zvětrávání, gravitační přesuny a erozi, které vedou ke snižování a zarovnávání zemského povrchu odnášením sedimentů se označují jako denudace. Hlavním přívodním kráterem byla trhlina směru severozápad – jihovýchod dlouhá 100 m a hluboká až 700 m, kterou v závěrečné fázi vyplnil celistvý nefelinit. Kromě tohoto hlavního kráteru existovalo několik parazitních zdrojů, jež produkovaly materiály vyvrhované sopečnými jícny, a později byly vyplněny pevnou horninou.

Vulkanická činnost vinařických sopek může být rozdělena na starší etapu, se kterou je spjat vznik sopečné pukliny hlavního kráteru, a mladší etapu, do níž spadá hlavní výlevná (efuzivní) i výbušná (explozivní) činnost kráteru. Hlavní epizody vulkanické činnosti se odehrávaly na přelomu paleogénu a neogénu, zhruba před 25 miliony let.

Komplex lomů na Vinařické hoře

Na Vinařické hoře je skupina starých kamenolomů, kde se těžil čedič ke stavebním účelům již od 19. století. Podle způsobu těžby se jednalo o lomy stěnové a částečně zahloubené. Stěnové lomy byly založeny ve svahu kopce a těžba postupovala horizontálně do nitra. Zahloubené lomy jsou kombinací jámových a stěnových lomů. Založeny byly ve svahu kopce, těžba však postupovala vertikálně, jámovým způsobem. Vytěžený čedič z Vinařic byl využíván jako stavební materiál. Kameny vhodné velikostní frakce byly mimo jiné sekány na dlažební kostky, které však byly na rozdíl od kostek žulových či mramorových mnohem nepravidelnější. Kamenivo (zrnitý, sypký anorganický materiál přírodního původu o velikosti zrna do 125 mm) bylo používáno k rekonstrukcím silnic a chodníků v Kladně a okolních obcích. Do 80. let 20. století probíhala těžba kamene v rozsáhlém kamenolomu, který se nachází na východním úbočí kopce. Zdejší kamenivo bylo používáno do živičných směsí a bylo zpracováváno v místní obalovně. Západní část Vinařické hory, která zahrnuje i staré lomy, je od roku 1985 chráněna jako přírodní památka, s jejímiž významnými prvky seznamuje návštěvníky naučná stezka.

GPS pozice

N 50° 11.196', E 14° 5.176'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://