česky <<< >>>

Poutní hora

Poutní hora

Poutní hora

Po ukončení třicetileté války spravovali albrechtické panství jezuité. V rámci rekatolizace vybudovali na Poutní Hoře (něm. Riemerberg, 706 m) roku 1651 kapli. Účast na poutích však byla tak velká, že byl místo kaple v letech 1733 až 1760 vystavěn nový poutní kostel, zasvěcený Matce Boží. Délka jeho lodi s předsíní pod věží měřila 42 metry, šířka kostela byla 18 metrů a výška 15 metrů. K hlavnímu vchodu vedlo schodiště a kromě něj měl kostel ještě další čtyři vchody. Pěkná a impozantní stavba byla zdaleka viditelná a podle soudobé zprávy ji bylo možné spatřit i z oken jezuitské koleje ve 42 km vzdálené Nise. Sláva poutního místa však netrvala dlouho. Císař Josef II. svým výnosem z roku 1782 zrušil poutní kostely. Týkalo se to kostela na Cvilíně i kostela na Poutní Hoře. Pouti sem byly zakázány, věřící tam už neputovali a kostel v lesích začal chátrat. Příkaz kostel zbořit se však nikdo neodvažoval splnit. Až teprve po pěti letech v roce 1787 byl kostel prodán prodán za 50 zlatých a 48 krejcarů Josefu Jaschkemu z České Vsi (dříve Neudörfel), který jej zbořil. Vnitřní zařízení bylo zčásti přeneseno do nového kostela v Městě Albrechticích, zčásti do kostela ve Valštejně.

Lesní mše

Fotka (Kaplicka_Pou­tni_hora.jpg) V květnu roku 2010 se u kapličky pod Poutní horou konala první „truvérská mše“ s kázáním a zpěvy. Květnové lesní mše se zde staly tradicí. Kapličku opravil v 90. letech 20. století tehdejší místní revírník Lesů ČR Jan Fišárek spolu s Miroslavem Helienkem. Další kompletní rekonstrukci provedl místní stavitel Jan Metzl, a to dvakrát – podruhé po zničení pádem stromu. Stavbu financovaly Lesy ČR.

Pohled z kostela na Poutní horu)

Historické mapy

Neudorfel – stabilní katastr v roce 1836 – výřez

Neudorfel – stabilní katastr v roce 1836 – celek

Dnes již ani na nejstarších katastrálních mapách není zakreslena přesná poloha kostela. V pravém horním rohu výřezu mapy pod trojúhelníkem označujícím vrchol Poutní hory je ale zakreslen kamenolom (něm. Steinbruch).

Pavel Kouřil, Milan Plaček: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovska

Autor fotografií: Milan Košulič Historické pohlednice poskytla p. Anna Tuhá

GPS pozice

N 50° 9.370', E 17° 32.339'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
Mgr.Kateřina Kočí
Karlovice 279
Tel.:774 750 716
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz