česky <<<

Pavlovice

Pozůstatky kostela sv. Jana

Kostel zde stával pravděpodobně již v 11. století. Mohutná stavba barokního kostela byla vybudována mezi roky 1728 – 1732 za hraběte Václava ze Sinzendorfu, pána z Plané. Ovšem již roku 1781 byl kostel patentem císaře Josefa II. uzavřen a o tři roky později zrušen. Přesto byl kostel nadále velmi často navštěvován věřícími. V roce 1804 bylo opět oficiálně vydané zrušení kostela a v roce 1832 bylo přikázáno jeho zboření.

Zbytky lodi kostela

K tomu nedošlu, protože byl přestaven na továrnu vyrábějící bílý porcelán a kameninu. Ta zanikla ještě před polovinou 19. století. Následně docházelo k demolici kostela, který se stal zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatele. Ti rozebrali průčelí kostela do základů. Původně se jednalo o jednolodní kostel. Původní velká okna byla nahrazena malými při přestavbě na továrnu.

Černou barvou byl skotel natřen kvůli natáčení pohádky

V roce 2000 se zde natáčela pohádka Z pekla štěstí. Kostel byl předělán a vymalován, aby představoval peklo. Tím byly zničeny poslední zbytky barokních maleb na zdech. Krátce po skončení natáčení se dokonce zřítila velká část klenby. V okolí kostela se nacházejí výchozy výrazného křemenného suku kočovské zóny, jako zpeřené struktury českého křemenného na izolovaném skalním ostrohu u Sv. Jana. Pěkný skalní výchoz křemenné žíly kočovské zóny vystupuje 200 metrů SV od zříceniny kostela Sv. Jan na pravém břehu Sedlišťského potoka. Zde , stejně jako v Kočově u Mže, se nachází úlomky „hradbového“ ametystu a zajímavě radiálně paprsčitě uspořádané krystaly šedobílého křemene. Průměr křemenných „sluncí“ může být až okolo 5 cm.

Okolí kostela je tvořeno především žulou

GPS pozice

N 49° 47.611', E 12° 44.083'
[GPX]

[MAPY.CZ]