česky english deutsch <<<

Kříženec

Trdlina

V okolí lesní cesty vzhůru na návrší jsou staré lůmky granitových pegmatitů.

Umístění štol

Vznikaly jako žilný doprovod zdejších žulových těles, většinou na puklinách okolních hornin i v žule samé. Jsou bohaté živci a světlou slídou – muskovitem, vyskytují se také krystaly křemenů. Vzácné bývají vyrostlice biotitu v podobě plochých tabulkovitých krystalů, a sloupečkovité krystaly černého turmalínu. Hrubozrnné pegmatity nezřídka doprovázejí žíly jemnozrnných dvojslídných aplitů.

Muskovit na pegmatitu

Jsou to hrubozrnné žilné horniny, složené nejčastěji ze živce, křemene a světlé slídy (muskovitu), místy s obsahem dalších minerálů. Pegmatitové žíly a čočky zde prorážejí svory a svorové ruly. Již od poloviny 19. století se z místních pegmatitů dobýval živec do keramických a sklářských manufaktur. Těžbu provozovali sedláci v malých odklizech a šachticích, vydobytou surovinu pak zasílali po železnici do meclovských a poběžovických mlýnic. Ve 20. století se pozornost obrátila na tabulkovou slídu – muskovit, který je běžnou součástí místních pegmatitů. Slída se těžila u Křížence, Hostíčkova a Křepkovic. Pozůstatky po této důlní činnosti se dochovaly i na jižních svazích návrší Trdlina. Největším z nich je jámový lom, kterým byla dobývána až 20 m mocná a 130 m dlouhá pegmatitová čočka strmě uložená ve svorových rulách.

Vstup do jedné ze štol

Ložisko je téměř zcela vytěženo, místy jsou však ještě ve stěnách lomu zachovány okrajové části pegmatitu. Pod lomové dno vede 150 m dlouhá štola, která ústí ve svahu o 35 výškových metrů níže. Jiné těleso bylo dobýváno necelých 200 m dále k jihozápadu. Pozůstatkem je povrchová dobývka o rozměrech zhruba 30×10 m. Na jejím dně při jz. okraji zeje ústí šachty, která je nejspíše spojena se štolou ústící 125 m jihovýchodně. V linii štoly se asi 40 m od jejího zabořeného ústí nachází další šachta.

Štola

GPS pozice

N 49° 52.816', E 12° 49.728'
[GPX]

[MAPY.CZ]