česky english deutsch <<< >>>

Chodová Planá

Historie dolování

Rudní obvod Michalovy Hory se nachází mezi obcemi Dolní Kramolín a Michalovy Hory. Oblast patří k západní části tepelsko-barrandienského proterozoika, ve které převládají metamorfované horniny sedimentárního původu. Na severu jsou také zastoupeny horniny mariánskolázeňského metabazitového tělesa.

Mapa dolů a dobývek v okolí Chodové Plané

Mezi Výškovem a Dolním Kramolínem je známo okolo 20 žil s rudami stříbra, olova, a zrudněním zinku v křemenné žilovině. Žíla „42" ve svahu jižně od Dolního Kramolína obsahuje především minerály niklu a kobaltu v křemenné žilovině. Žíla „Wolfram“, která se nachází JZ od Dolního Kramolína, je tvořena křemennou žilovinou s malachitem. Východně od Dolního Kramolína jsou známy žíly barytu. V žilném uzlu Michalovy Hory bylo předmětem hornické činnosti více než 12 žil převážně se zrudněními niklu, kobaltu, méně stříbra, olova a zinku v žilovině z křemene a karbonátů. Michalovy Hory mají jméno odvozeno od patrona horníků sv. Michala. Východně od Chodové Plané jsou známy dvě křemen-karbonátové žíly s rudami mědi, olova a zinku. Ukázky primárních i sekundárních rud niklu, kobaltu, stříbra a mědi odtud jsou v současnosti vzácné. Staré haldy poskytují ukázky pyritu, vzácně molybdenitu a krystaly křemene. V karbonátové žilovině se místy objevují až 5 mm velká zrna chalkopyritu a až 5 mm velké krystaly sfaleritu. Z minerálů niklu se vyskytují nikelín v drobných krystalech v křemen-karbonátové žilovině. Ze sekundárních minerálů se vyskytují tmavozelený malachit, světle zelený melanterit, jablečně zelený annabergit a růžový erytrín. Dolování v Michalových Horách je starší než v Jáchymově. Jeho počátky spadají do doby kolem roku 1100. Těžba stříbrných rud probíhala především v 16. a 17. století. Z té doby jsou známy doly Malá Barbora a Jakub, Velká Barbora, sv. Alžběty, sv. Jana Křtitele, sv. Trojice, Staré štěstí s radostí, Nové štěstí s radostí, Nová jáma, Sadová, a štoly Zikmund, Rakouský dům v Dolním Kramolíně a Štěpán Šlik. Poslední těžba dobývala v letech 1937 až 1939 baryt. Geologický průzkum v letech 1958 až 1959 nebyl úspěšný. V současnosti staré důlní odvaly téměř splývají s krajinou, od které jsou téměř k nerozeznání.

Štola Svatého Vavřince v Michalových Horách.

Zabořené ústí štoly Svatého Vavřince.

Zabořené ústí štoly Svatého Vavřince.

GPS pozice

N 49° 53.799', E 12° 44.875'
[GPX]

[MAPY.CZ]