česky english deutsch <<< >>>

Bezdružice - Úterý

Reitenbergerův pramen

Reitenbergerův pramen je od silnice z Teplé do Úterý, v místech kde přejíždí Stěnský potok, vzdálený zhruba 400 metrů. Delší cesta k němu vede od křižovatky pod kaplí v Úterý. Od silnice č. 210 směřuje po pravé straně po proudu potoka k prameni značená lesní cesta. Od kraje lesa pokračuje k prameni z křižovatky lesních cest levá cesta blíže k potoku. Z ní je již vidět přes podmáčenou louku bílá silueta altánku.

Altán na pramenem

V minulosti stával u potoka také mlýn. Reitenbergerův pramen vyvěrá v nadmořské výšce: 562 m n.m. z puklin tepelského krystalinika, které je v okolí tvořeno především pararulami a svory. Pramen byl dříve jímán ve skruži o průměru 1 m v hloubce 1,6 m. Nyní je zachycen kameninovou skruží o průměru 50 cm v hloubce více jak 2,7 m. Představuje typ hydrouhličitanové sodno-vápenato-hořečnato železnaté. Prostá studená kyselka má teplotu Teplota: 8 °C. Má charakteristický vysoký obsah juvenilního oxidu uhličitého okolo 1680 mg/l. Železnaté ionty, které minerálka získává při svém oběhu z hornin v podzemí, vytvářejí v okolí pramenu charakteristické usazeniny okrové barvy.

Vývěr pramene

Pramen kyselky v nivě potoka Luh severozápadně od obce Úterý je uveden již v rukopisném seznamu minerálek na panství tepelských premonstrátů z roku 1609. Pravděpodobně se jedná o Balbínem v Miscellanea Historica Regni Bohemiae (1679–1687) popisovaný pramen na Stěnské louce. Již tehdy bylo na Tepelsku známo přes šedesát minerálních pramenů. Dříve byl též nazýván Wilfertovým pramenem. Původně vyvěral v dlabané dřevěné skruži. Vývěr kyselky byl v roce 1929 zásluhou místního okrašlovacího spolku a města Úterý vyčištěn. Jímání bylo provedeno v kameninových rourách s vyzděnou plošinou a odtokovou šachticí. Dva roky nato bylo místo zastřešeno osmibokým dřevěným gloriotem. Altán má i po několika opravách stále původní podobu. Dne 26. července 1931 proběhlo slavnostní otevření, při kterém byl pramen pojmenován na počest úterského rodáka a zakladatele Mariánských Lázní, opata tepelského premonstrátského kláštera Reitenbergera (*29.prosince 1779 v Úterý – †21.března 1860 Wilten u Innsbrucku).

Pamětní deska v Úterý

Reitenberger, který byl po studiu teologie v Praze vysvěcen v roce 1804 na kněze, byl v roce 1813 zvolen opatem premonstrátského kláštera Teplá. Zajímal se o minerální prameny, které tehdy vyvěraly v nepřístupných bažinách a byly nevyužité. Po intenzivním budování nezbytné infrastruktury tak získaly současné Mariánské Lázně v roce 1818 lázeňský status. Reitenbergerův pramen se stal oblíbeným cílem výletníků. Od poloviny 20. století však místo pomalu pustlo. V roce 2000 byl účastníky mezinárodního studentského tábora při tepelském klášteře pramen upraven a altán obnoven do původní podoby.

GPS pozice

N 49° 56.856', E 12° 58.485'
[GPX]

[MAPY.CZ]