česky <<< >>>

Klánovický les

Savci

Výzkumy v Klánovickém lese uvádějí výskyt až 32 druhů savců. Největším savcem lesa je bezesporu prase divoké Sus scrofa z řádu sudokopytníků. Je to typický všežravec, jehož potravou jsou různé bobule, ořechy, hlízy, kořeny, tráva, hmyz, plazi, obojživelníci a mršiny. Poslední dobou jsou častěji zaznamenané případy, kdy prasata převrátila kontejner a požírala odpad z domácností. Díky všežravosti se prasatům, nejen v Klánovickém lese, tak dobře daří. Jejich přemnožení regulují myslivci kontrolovanými odstřely. „Černá zvěř“, jak jsou divoká prasata myslivci označovaná, jsou nejčastější lovnou zvěří v ČR. Samci mají v kohoutku až 90 cm a váží i 90 kg. Z Evropy jsou však známí i divočáci vážící 300 kg. Prase divoké má skvělý čich a sluch, jeho nejhůře vyvinutým smyslem je zrak. V lese je možné potkat stáda prasat zejména v ranních a podvečerních hodinách, kdy ryjí rypáky v půdě a hledají potravu, zejména žaludy. Na řadě míst, kde na povrch vystupuje podzemní voda a půda je bahnitá, se prasata pravidelně „bahní“ a tím se zbavují z pokožky vnějších parazitů.. Následně se drbou o blízké kmeny stromů, které jsou tak nápadně označené. Tyto stopy po výskytu divočáků jsou patrné na řadě míst Klánovického les, nedaleko tohoto zastavení se jedno pravidelně navštěvované „bahniště“ nachází.

Samec vepře divokého, nazývaný kanec, se vyznačuje charakteristickými „kančími kly.“ Jsou to vlastně špičáky dolní čelisti, šavlovitě ohnuté vzhůru. Prase divoké je velmi statečné. Když se cítí ohrožené, vrhá se na nepřítele. Na kančí útok již doplatilo mnoho lovců a loveckých psů, jelikož kančí kly mohou způsobit velká tržná zranění. I bachyně, samice s mláďaty, může být dosti nebezpečná, jelikož své potomky urputně brání před nepřítelem. Selata mohou být zahrabaná v listí, kde jsou díky pruhům na hřbetě výborně maskovaná a pokud si návštěvník lesa nevšimne těchto hýbajících se kopečků listí, může ho napadnout rozzuřená bachyně.

V Klánovickém lese žijí také téměř všechny ochranářsky významné druhy letounů netopýrů. Byl zde spatřen netopýr velký Myotis mylis, dále také netopýr večerní Eptesicus serotinus, netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus nebo kriticky ohrožený netopýr černý Barbastella barbastellus. Samice netopýra černého žijí v koloniích (10 až 80 jedinců) v dutinách stromů, samci žijí samotářsky. Zimují v jeskyních nebo sklepích, buď jednotlivě, nebo v hojném počtu (až 10 000 jedinců).

Zajímavé je rozmnožování netopýrů. K páření dochází na podzim, ale mláďata se rodí až začátkem léta, často v červnu, v době začátku hojnosti potravy, hmyzu. Po spáření zůstává sperma životaschopné v pohlavních orgánech samice připravené na oplodnění zralého vajíčka, k samotnému oplodnění dochází na jaře.

GPS pozice

N 50° 5.010', E 14° 39.004'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Agentura Koniklec a Mgr. Š. Peterka
Mgr. Štěpán Peterka
Tel.:774 031 583
e-mail:peterka@hostynska.cz; david@koniklec.cz
http://www.koniklec.cz