česky <<< >>>

Naučná stezka Mukařov – Žernovka

Les jako významný krajinotvorný prvek

Lesy obklopují Mukařov a Žernovku od nepaměti. I v současnosti jsou vyhledávaným cílem procházek a důvodem, proč jsou obě obce oblíbenými místy rekreace. Lesy měly značný hospodářský význam i v rámci celého někdejšího černokosteleckého panství (i proto byl původní Černý Kostelec přejmenován ve 20. letech minulého století na Kostelec nad Černými lesy). Přitom vedle hlubokých smrkových (tedy „černých“) lesů, které se rozkládají v těsném sousedství města je součástí původního panství také oblast Voděradských bu­čin.

Historie černokosteleckých lesů

Historii zdejších lesů lze sledovat již od 17. století. Významným pramenem je urbář, nazývaný také Zlatá kniha. Sepsali jej v letech 1672 až 1677 Š. K. Svoboda a J. Kašpar Úvalský. Kromě podrobného popisu celého panství zachycuje druhové zastoupení dřevin v době, kdy lidské zásahy do nich nebyly ještě tak pronikavé, a kdy období třicetileté války znamenalo spíše návrat k původní druhové skladbě lesů. Velká pozornost byla věnována myslivosti. První zmínka o kostelecké oboře se objevuje v roce 1713. Byli v ní chováni zprvu daňci, později jeleni a po určitou dobu také uherské ovce. Jak plyne z výkazů ulovené zvěře z konce 18. století, byly stavy značně vysoké – jelení zvěře 16 kusů na 1000 ha, stav srnčí zvěře kolísal podle revíru mezi 60–100 kusy na 1000 ha. Stoupající spotřeba dřeva pro začínající průmysl a jeho trvalý nedostatek v celé zemi se vynutily v roce 1754 vydání lesního řádu, který usměrnil hospodaření v lesích. Proto se přikročilo k umělé obnově lesa především síjí, ale i vysazováním lesních sazenic, vyzdvihovaných z přehoustlého přirozeného zmlazení. Zvýšila se ochrana lesa proti krádežím dříví i pastvě hospodářských zvířat, kolem lesů byly vyhloubeny příkopy a mlaziny se chránily oplocením. V roce 1921 byla na návrh státního pozemkového úřadu zabrána podle zákona č. 215/19 Sb. veškerá půda černokosteleckého velkostatku i se zámkem a budovami. Bylo to 2871 ha zemědělské a 6904 ha lesní půdy. Během následujících tří let byla v pozemkové reformě rozdělena veškerá zemědělská půda, část lesů byla postupně předělena obcím, menší část, hlavně v okolí Jevan, Vyžlovky a Louňovic, rozparcelována. Dne 1. října 1933 převzal stát zbytek pozemkovou reformou nerozdělené půdy ve výměře 4457 ha i se zámkem a výnosem ministerstva zemědělství č.j. 144330/VIII-A-1934 ji předal Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze jako Školní lesní statek. V roce 1945 došlo ke zvětšení školního lesního statku, k němuž byl přičleněn veškerý lesní majetek knížete Lichtenštejna. Krátce po válce došlo k přebudování černokosteleckého zámku na internát pro posluchače lesního inženýrství. Dalším důležitým mezníkem v hospodaření v černokosteleckých lesích bylo zřízení Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny roku 1955 Ministerstvem kultury. (S využitím pramenů z webových stránek Školního lesního podniku v Kostelci n. Č. l.)

Různé typy lesa

Na tomto stanovišti lze pozorovat různé typy lesa. Za silnicí můžeme vidět malou ukázku mladé bučiny, nedaleko se rozkládá monokulturní smrkový porost. Většina lesů v okolí Mukařova a Žernovky je však smíšená, s poměrným zastoupeních listnatých i jehličnatých dřevin.

Jedle bělokorá (Abies alba)

Smíšený les je nejstabilnější lesní biom, který je schopen vzdorovat náhlým změnám. Jeho druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelným katastrofám (polomům), ale také škůdcům, což je způsobeno větší vzájemnou vzdáleností jednotlivých jedinců stejného druhu. Monokultury dřevin, které jsou v současné době preferovány hlavně vlasníky malých lesních výměr, oproti smíšeným lesům vyvolávají značné ekologické problémy. Ve smíšeném lese lze pozorovat patro stromové (zde např. Smrk, jedle, borovice, lípa, dub, jeřáb), keřové a bylinné, mechorosty, kapraďorosty.

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Bylinné patro je bohatší díky většímu průniku světla korunami stromů, což lze pozorovat zejména na jaře, kdy jarní byliny (sasanka hajní, orsej jarní) odkvetou v době, kdy ještě neolistěnými korunami proniká do podrostu světlo. Ve smrkových porostech je bylinné patro chudší (šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, někdy konvalinka vonná).

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

Říčanský masiv

Lokalita mezi Mukařovam a Žernovkou je navíc charakteristická žulovým podložím a kyselou půdou. Říčanský masiv se rozkládá na severovýchodním okraji středočeského plutonu, přibližně mezi Českým Brodem, Škvorcem, Říčany, Černými Voděrady a Jevany. Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, stejnoměrně zrnité. V říčanském masivu je poměrně dost lomů různých velikostí. Velká většina jich je opuštěných, zarostlých nebo zatopených. V dnešní době činný je pouze v Žernovce lom na Horce. V této oblasti se zde začalo těžit kolem roku 1900 a dotěžilo se převážně ve třicátých letech, větší lomy skončily v letech šedesátých.

Mapa stezky

Užitečné informace

Lékařská pohotovost Říčany, Komenského náměstí 1910 – tel.: 323601992, 323601992, 323602611

Policie ČR Obvodní oddělení Říčany, Masarykovo nám. 56 – tel.: 974881730, 974881730

Hasičský záchranný sbor Říčany, Černokostelecká 447 – tel.: 950881111, 950881011

Česká pošta Mukařov, Příčná 11 – tel.: 323660398, Po-Pá 8:00–11:00 – 13:00–17:00, So 8:00–10:00 (bez finančních služeb)

Školní lesní podnik v Kostelci n. Č. l., Náměstí Smiřických 1, Kostelec nad Černými lesy – tel.:321610311, http://www.slp.cz

GPS pozice

N 49° 59.690', E 14° 44.970'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
OS Mukařov-sko
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz