česky <<< >>>

Naučná stezka Mukařov – Žernovka

Osobnosti Mukařova a okolí

Obec byla vždy oblíbeným letoviskem, například pravidelně jezdil do Mukařova na letní byt Dr. Miroslav Tyrš. Na domě č.p. 13 u kostela je umístěna pamětní deska, která tento pobyt připomíná. Tyrš zde k údivu venkovanů točil veletoče na hrazdě, házel diskem, cvičil s činkami. Jezdíval za ním také hudební skladatel Karel Kovařovic. V Mukařově velkou část života bydlel legendární cyklista Jan Veselý (1923–2003), šestadvacetinásobný mistr Československa a držitel titulu cyklista století. Žil tu i spisovatel a scénárista V. P. Borovička (1920–2004). Vilu zde má také rodina Pištěkova; proslulý herec Theodor Pištěk tu roku 1960 zemřel a jeho syn stejného jména (nar. 1932), známý malíř a filmový výtvarník, v Mukařově dodnes žije. K obci měli vztah i básníci a spisovatelé Xaver Tejřov, autor básně Mukařovské motivy, a autor literatury faktu V. P. Borovička. Na přelomu 70. a 80. let 20. století žil v Mukařově také zpěvák, textař, skladatel a hráč na banjo Ivan Mládek. Na Žernovku jezdíval novinář a politik Hubert Ripka.

Miroslav Tyrš

(17. září 1832 Děčín – 8. srpna 1884 Oetz, Tyrolsko)

Narozen jako Friedrich Emmanuel Tirsch. Český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola. Tyrš vypracoval a přivedl do praxe českou tělocvičnou soustavu a tělocvičné metody, při čemž zužitkoval své rozsáhlé vědomosti fyziologické, filozofické i estetické. Rovněž zpracoval české tělocvičné názvosloví a vychoval cvičitele. Kromě tělovýchovného názvosloví zpracoval i velmi moderní šermířské a novodobé vojenské názvosloví, které patřilo mezi nejdokonalejší na světě. Byl tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzejemný bratrský poměr členů. Zvláštní důraz kladl na výchovu mládeže.

Jan Veselý

(17. června 1923 Plástovice – 10. února 2003 Praha)

Český sportovec. Šestadvacetinásobný mistr Československa, devítinásobný účastník Závodu míru, jehož 2. ročník v roce 1949 vyhrál s náskokem 12 minut. V roce 2000 poctěn čestným titulem cyklista století. V závěru svého života se navíc velmi aktivně angažoval při práci pro dobročinnou organizaci Bílý kruh bezpečí. S jízdou na kole začínal jakožto pekařský učeň, když v pracovní dny rozvážel na jízdním kole pečivo z pekárny do místních obchodů, na tomtéž kole pak v neděli závodil. Druhou velkou vášní byla Veselému stavařina. Vždy rekonstruoval nějaký domek, který po dokončení prodal a vyhlédl si další. Nakonec si v Mukařově postavil ze staré zříceniny zděnou chatu a vybudoval si k ní nádhernou zahradu. Tu již neprodal, ale naopak v ní strávil většinu času v posledních 20 letech života.

Theodor Pištěk st.

(13. června 1895 Praha – 5. srpna 1960 Mukařov)

Český divadelní a především filmový herec, hrál ve 325 českých, rakouských a německých filmech. Několik filmů i sám režíroval. Narodil se v rodině majitele Lidového divadla na Královských Vinohradech Jana Pištěka a Marie Kouskové-Slánské (herečky). Po první světové válce, která přerušila jeho studia medicíny, a smrti otce se ujal otcova divadla. Později prošel několika pražskými divadly, načas byl i ředitelem divadla S. K. Neumanna v Libni. Těžiště jeho herecké kariéry ale spočívalo ve filmu. V roce 1925 se rozhodl po odstoupení sponzorů financovat film Takový je život. Zadlužil se, a aby mohl splácet půlmilionový dluh, vystupoval každý rok minimálně v desítce filmů. Známé jsou například jeho role ve filmech Otec Kondelík a ženich Vejvara, Muži v offsidu, Hej rup! nebo Cech panen kutnohorských. Hrál mimo jiné s Antonií Nedošínskou, Oldřichem Novým i Vlastou Burianem. Jeho ženou byla herečka Marie Ženíšková, vnučka malíře Františka Ženíška. Je otcem výtvarníka Theodora Pištěka.

Theodor Pištěk ml.

(narozen 25. října 1932 Praha)

Akademický malíř a filmový výtvarník; tvoří fotorealistické kresby a obrazy, filmové kostýmy a dekorace. Theodor Pištěk ml. je synem herců Theodora Pištěka a Marie Ženíškové. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Podílel se na celkem 105 filmech české i zahraniční produkce (z českých filmů mimo jiné Markéta Lazarová, Údolí včel, Postřižiny), pracuje i na návrzích kostýmů k muzikálům, jeho dílo bylo vystaveno na několika desítkách výstav pro celém světě. Je držitelem Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, za kostýmy filmu Valmont obdržel cenu Cézar a byl nominován na Oscara. V 70. letech kreslil řadu komiksů pro časopis Ohníček. Z jeho dílny pocházejí také uniformy pražské Hradní stráže. Jeho syn Jan pokračuje v rodinné umělecké tradici jako módní návrhář.

Hradní stráž – Pražský hrad

Xaver Tejřov

(7. prosince 1866 Pacov – 7. července 1937 Pardubice)

Vlastním jménem František Xaver Teyrovský, advokát, básník a prozaik. Poslední léta života trávíval v letním sídle Na Tejřově v Babicích u Říčan poblíž Mukařova. Václav Pavel Borovička (8. září 1920 Praha – 15. června 2004 Mukařov) Autor literatury non fiction, prózy reportážního typu s atraktivními náměty a scenárista, autor scénáře k filmům Můj brácha má prima bráchu a Brácha za všechny peníze, spoluautor scénáře televizního seriálu Chalupáři.

Ivan Mládek

(narozen 7. února 1942 Praha)

Český hráč na banjo, zpěvák, bavič, textař, skladatel, komik, kreslíř, humorista a vynálezce. Od roku 1966 veřejně vystupuje s různými soubory z oblasti jazzu a country music, od počátku 70. let pak pouze s vlastní kapelou Banjo Band, kde hraje na tenorové banjo a zpívá. Je autorem více než 400 písní, píše humoristické povídky, recesistické pohádky a scénáře, kreslí humorné obrázky a vtipy.

Hubert Ripka

(26. července 1895 Kobeřice u Vyškova – 7. ledna 1958 Londýn)

Český novinář a politik, ministr zahraničního obchodu poválečné československé vlády, národní socialista. V hájovně na Budech strávil své mládí, později jezdil do Žernovky za odpočinkem. Jako novinář psal do deníků Národní osvobození a Lidové noviny. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 i s rodinou emigroval a začal organizovat československý zahraniční odboj. Členemčeskoslo­venské exilové vlády byl již od roku 1940, kdy se v Londýně ustavila. V roce 1948 byl mezi nekomunistickými ministry, kteří podali 20. února demisi. Po únorovém převzetí moci Komunistickou stranou Československa odešel Hubert Ripka se svou rodinou zpět do britské emigrace. Tam působil v exilových organizacích a napsal řadu politicko-historických prací, zejména o Mnichovu a o únorových událostech. Zapojil se do činnosti krajanských a exilových organizací, v Paříži se stal zástupcem Rady svobodného Československa. V roce 1991 byl in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy.

Mapa stezky

Užitečné informace

Lékařská pohotovost Říčany, Komenského náměstí 1910 – tel.: 323601992, 323601992, 323602611

Policie ČR Obvodní oddělení Říčany, Masarykovo nám. 56 – tel.: 974881730, 974881730

Hasičský záchranný sbor Říčany, Černokostelecká 447 – tel.: 950881111, 950881011

Česká pošta Mukařov, Příčná 11 – tel.: 323660398, Po-Pá 8:00–11:00 – 13:00–17:00, So 8:00–10:00 (bez finančních služeb)

GPS pozice

N 49° 59.610', E 14° 44.570'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Mukařov-sko, občanské sdružení pro Mukařov, Srbín a Žernovku
OS Mukařov-sko
e-mail:mukarov-sko@volny.cz
http://www.mukarov-sko.cz