česky english deutsch <<< >>>

Archeologické lokality

Hruboskalsko

Lidé osidlovali Hruboskalsko od pravěku. V Hruboskalském skalním městě je mnoho lokalit, kde lze nalézt artefakty ze starých dob. Zjednodušené by se dalo říci, že je to možné pod každým převisem. Třemi nejvýznamnějšími archeologickými nalezišti jsou masiv Čertova ruka, Abri pod Pradědem a Jenovefa.

Lokalita Čertova ruka se vymyká tradičnímu schématu dělení lokalit na sídliště, výšinná sídliště a hradiště. Je to velmi dobře hájitelné nepřístupné skalní bradlo tvořené rozpadajícím se reliktem skalních bloků. Čertovu ruku tvoří polokruhovitá skalní výspa rozdělená do 4 částí: „Hrad“, „Východní plateau“, „Hlavní masiv“ a „Malá bašta“. Z výzkumu pocházejí nálezy z neolitu, eneolitu, z období lidu popelnicových polí, z pozdního laténu, doby římské, období stěhování národů a vrcholného středověku. Severní ostroh (část Hrad) – hrádek sestával pouze z dřevěných konstrukcí, o čemž svědčí částečně dochované ve skále vydlabané kapsy na trámy. Na západním okraji se dochoval relikt tesané světnice a výše pak dnes nepřístupná ve skále vysekaná cisterna. V Novákově peci a na Horní plateau byly prozkoumány mohutné sídlištní horizonty z pravěku a protohistorických období. Nalezly se zde také zlomky pomačkaných tepaných bronzových nádob. Mohly být využity jako směnný ekvivalent nebo mohlo docházet přímo na lokalitě k jejich "recyklaci“. Metalurgii bylo nutné provádět mimo zraky nepovolaných z důvodu ochrany technologie. O existenci metalurgů se můžeme domnívat na základě nálezů keramických forem (kadlubů) nebo podle hromadných depotů bronzových předmětů při cestách. Předměty pocházejí ze staršího pravěku a z doby laténské.

Čertova ruka

Abri pod Pradědem je skalní převis o přibližné délce 10 m a hloubce 3 m. Bylo zjištěno, že dochází k vyvenčování sedimetnární výplně před okap převisu. Při této činnosti bohužel došlo i k likvidaci unikátních archeologických nálezových situací. Bylo zde objeveno 9 odlišných sídlištních horizontů, ale především půdorysy příbytků, které v těchto skalních oblastech nikdo nepředpokládal. Lokalita byla využívána ve střední době kamenné ( 9. – 6. tis. př.n.l.), v mladší době kamenné ( 5. tis. př.n.l.), v mladší a pozdní době bronzové (12. – 8. stol. př. n. l.). Zmiňované příbytky byly vybudovány v období lužické kultury a v neolitu. V horizontu mladší doby kamenné byly objeveny pozůstatky pravděpodobně dívky ve věku okolo 12 let) ve skrčené poloze s náhrdelníkem z liščích zubů. Nález hrobu v sídelním kontextu ve skalní dutině se jeví bezesporu zajímavým a přímo vybízí k úvahám o „bílé“ či „černé“ magii. Z tohoto hrobu bylo získáno první radiokarbonové datum z oblasti Českého ráje (4710 – 4555 př.n.l.).

Abri pod Pradědem

Dutina Jenovefa je dlouhá 22 m. Na zadní straně je vytesaná plastika ženské postavy (Jenovefa) novověkého stáří. Pod vrstvou šedého naplaveného písku o mocnosti 40 cm a přes 1m mocnou vrstvu bílého písku byly nalezeny uhlíky (nejspíše šlo o ohniště). Bohužel se nenalezly žádné zlomky keramiky ani štípaných kamenných nástrojů.

Jenovefa

GPS pozice

N 50° 33.302', E 15° 10.769'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Geopark UNESCO Český ráj
Jiří Vlasák
e-mail:vlasak@geopark-ceskyraj.cz
http://www.geopark-ceskyraj.cz