CHKO Beskydy
Šelmy
Víte, že Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se vyskytují všechny tři velké šelmy najednou? Můžeme zde potkat jak ryse ostrovida, tak vlka evropského nebo i dokonce medvěda hnědého.
Rys ostrovid
Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi chráněné druhy. Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšnému navrácení, což je i případ České republiky. Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Rys není žádný vytrvalý pronásledovatel, na kořist číhá, či se k ní nepozorovaně přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. Pokud kořist nedostihne několika skoky, nechá ji být. Zpravidla nezačne žrát ulovenou kořist hned, lov ho zpravidla vzrušuje a než vzrušení pomine, obvykle si s mrtvou kořistí nějakou dobu hraje, než se do ní pustí. Hlavní složkou potravy je u nás především srnec, méně již jelen či prase. Nepohrdne ani drobnými hlodavci jako jsou zajíci, příležitostně pak jídelníček doplňují lišky, kočky, ptáci, obojživelníci, hmyz a někdy i hospodářské zvířectvo.
Vlk evropský
Vlk evropský je největší člen čeledi psovitých a předek psa
domácího. Kdysi to byla šelma s největším rozšířením na světě, ale
všude ji lidé pronásledovali a ničili její prostředí. U nás je vlk
stále vzácný. Životaschopnost vlka a jeho velká úspěšnost jako
predátora je dána jeho organizovaností a vytváření smeček, které mají
obvykle 8 – 12 členů. Smečky hlídají svá rozlehlá teritoria a
vyznačují je pachovými značkami. Vytí je slyšet i na deset kilometrů
daleko a umožňuje oddělení konkurenčních smeček bez fyzického
střetnutí. Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší,
než jsou oni sami. Loví hlavně jeleny a divoká prasata, v menší míře
také srnčí zvěř, drobné hlodavce, lišky, toulavé psy a příležitostně
i ovce.
Centrem přesně stanovené hierarchie je dominantní, rozmnožující se pár,
který je většinou soudružný po celý život partnerů.
Medvěd hnědý
Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Žije samotářským životem, kdy je aktivní především ve dne. Je všežravec. I přes svou zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Medvěd hnědý útočí na člověka jen velice zřídkakdy a nejčastěji se tak stává, pokud ho vyrušíme při konzumaci potravy, pokud je raněný, nemá možnost úniku nebo pokud narazíme na samici s mláďaty nebo na samce v období páření. Na zimu upadá do nepravého zimního spánku, před kterým musí dosáhnout hmotnosti i vyšší než 900 kg. Během listopadu až prosince ulehává na klidném a suchém místě (např. ve skalních dutinách nebo ve vlastnoručně vyhrabané jámě) a během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h.
Kontakty
Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
Mgr.Kateřina Kočí
Karlovice
Tel.:777044758
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz