česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Žlutava

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Žlutavy, včetně kamenolomu karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Starý „Panský lom“ byl do dnešní doby rozšířen asi desetkrát. Z původního lomu se zachoval strmý svah k silnici na jihovýchodně lomu. Dodnes je tu zachován na horní hraně nad lomem úzký proužek řídkého lesa se zajímavou vegetací. Nyní je lom jazykovitě zahlouben do okolního mírného svahu. Má čtyři etáže a nízké, nepříliš strmé stěny kryté osypovým materiálem. Kamenolom leží na východním úpatí Chřibů na rozhraní lesní a zemědělské krajiny a nedaleko sídelní aglomerace Otrokovice – Napajedla. Okolní vegetací jsou karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Do samotného lomu však nezasahují. Celý lom a jeho vegetační procesy jsou obdobou velkých opakujících se sesuvů ve flyšových horninách, jak jsou známy třeba z Beskyd. Společenstva Artemisia vulgaris-Tussilago farfara, Fragarion vescae (Senecioni-Epilobietum angustifolii), Sambuco-Salicion (Salicetum capreae, Senecioni-Sambucetum racemosae, Rubetum idaei) vytvářejí sukcesní řadu. Jsou spolu s následujícím společenstvem nejhojnější vegetací těžebny. Plošně zarůstají hlinité a kamenité materiály odval a stěnových osypů Impatienti noli-tangere-Stachyon sylvaticae. Porosty (hlavně Stachyo-Impatientetum noli-tangere) rostou na okraji lomu u silnice a také na starších odvalech a etážích lomu. Společenstvo Polygonum aviculare-Lolium perenne se vyskytuje na lomových cestách. Společenstvo Carpinion tvoří porost nad bývalým Panským lomem. Zdejší nápadný výskyt světlomilných a teplomilných doubravních, acidofilních a lemových druhů je možná reliktem stavu na začátku těžby. Je možné, že se tu dlouho páslo a těžilo dorůstající zmlazení, les se prosvětloval a vznikl řídký porost s bohatým bylinným patrem. Společenstvo Trifolion medii – drobné porosty (přesněji jde o Melampyro nemorosi-Trifolietum medii) lemují horní hranu lomu při silnici. Společenstvo Cirsium arvense-Sonchus oleraceus je typické pro těžbou narušené plochy. Společenstvo. Betula pendula-Robinia pseudacacia osídlilo mladou ruderální haldu pod silnicí proti vstupu do lomu. Společenstvo Betula pendula-Hieracium lachenalii tvoří řídký skupinovitý porost na zřícené stěně nejstarší části lomu. Společenstvo Betula pendula-Acer pseudoplatanus je na starém vnějším odvalu v zatáčce nad vstupem do lomu. Jedná se v podstatě o spontánní přípravný les s klimaxovými listnatými dřevinami. Lom vykazuje schopnost rychlé sukcese v les. Bez rekultivačních opatření by zarostl souvislým lesem s bukem, klenem, habrem, jilmem a dalšími klimaxovými dřevinami. Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu poměrně vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 122 druhů cévnatých rostlin, z toho 19 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 5 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost reprezentuje jedle bělokorá (Abies alba), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), čilimník nízký (Chamaecytisus supinus), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a divizna rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Divizna rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) Divizna rakouská je vzácnější vytrvalá bylina z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae). V Červeném seznamu je evidovaný v kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Rozšířená je od střední Evropy po západní Ukrajinu a sever Balkánského poloostrova. V České republice roste souvisle jen na jižní Moravě, ostrůvkovitě na severozápadní Moravě a v jižních Čechách. Bylina má přímou, mělce rýhovanou a řídce chlupatou lodyhu vysokou 60 – 130 cm. Přízemní listy jsou řapíkaté s čepelí na bázi klínovitě zúženou až uťatou, vroubkovanou, 10 – 15 cm dlouhou a 5 – 10 cm širokou. Lodyžní listy jsou podobné, směrem k vrcholu rostliny se zmenšují. Květenstvím jsou latovitě větvené lichoklasy s 2 – 5 květy. Koruna je žlutá, všechny tyčinky jsou hustě fialově chlupaté. Kvete od července do září. Plodem je tobolka. Roste na slunných travnatých a skalnatých stráních, na lesních světlinách, v lesních lemech a podél komunikací. Preferuje sušší, zásadité, na živiny bohaté půdy.

Divizna rakouská

GPS pozice

N 49° 11.688', E 17° 28.519'
[GPX]

[MAPY.CZ]