česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Chvalčov

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Chvalčova a okolí bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a na kamenitých srázech suťové a roklinové lesy kolinních až montánních poloh (Aceri-Carpinetum). Kamenolom nazývaný Říka nebo také Německý je kombinací stěnového a jámového lomu. Má zřícenou hlavní těžební stěnu a strmými, ale zahliněnými bočními stěnami je zahlouben do úbočí Kelčského Javorníka v údolí potoka Bystřičky. Je orientován k jihu, ale hluboké a lesnaté údolí Bystřičky mu dává vlhké mezoklima a vysoký horizont omezuje oslunění. Suť a akumulace listí podporuje humifikaci. Dohromady s převahou lesní vegetace v těsném okolí a s malou plochou lomu to vede k silnému zastoupení lesních a pasekových druhů a k nynějšímu ústupu druhů ruderálních, které zde patrně rostly v průběhu těžby a raných stadií sukcese. Na většině ploch převládají pokročilá až klimaxová stadia přirozené ekologické sukcese, zejména lemová a lesní vegetace. Jen vegetace kolem vodní nádrže na dně lomu odpovídá časnému sukcesnímu stadiu. Výskyt společenstva Eleocharis palustris-Alopecurus geniculatus je dán rychlým vysycháním nádrže v posledních, srážkově chudých letech spojeným s celkovým poklesem hladiny podzemní vody za vzniku obnažených půd. Svaz Trifolion medii – teplomilné lemy se šalvějí lepkavou (Salvia glutinosa) a dalšími, hlavně mezofilní druhy jako ostružiník (Rubus sp.), jetel prostřední (Trifolium medium) a klinopád obecný (Clinopodium vulgare) jsou běžným společenstvem flyšových Karpat od Moravy přes východní Slovensko až na Balkán. Ve zkoumané lokalitě rostou hlavně na horní etáži lomu. Svaz Impatienti noli-tangere-Stachyon sylvaticae – společenstvo Stachyo sylvaticae-Impatienteum noli-tangere kolonizuje navážku u vstupu do lomu a společenstvo Epilobio montani-Geranietum robertiani stinnou suť u vodní nádrže. Svaz Potamion – ve vodní nádrži reprezentuje porost pestíku hřebenitého (Stuckenia pectinata). Svaz Carpinion – převládající vegetací v okolí lomu je Carici pilosae-Carpinetum. Svaz Tilio-Acerion – skalní les na bočních stinných stěnách lomu. Převažující vegetací na dně lomu je Calamagrostis epigeios-Phalaris arundinacea – mokrý ruderální trávník s vysokými bylinami. Společenstvo Betula pendula-Acer pseudoplatanus – rozvolněný hájek s jívami, javory a smrky na strmém suťovém svahu čelní lomové stěny a na etáži lomu. Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu vyšší. Celkem zde bylo nalezeno 110 druhů cévnatých rostlin, z toho 19 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 6 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z kategorie C3 – ohrožené taxony byl zaznamenán čistec alpínský (Stachys alpina). Kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost reprezentuje jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), růže oválnolistá (Rosa elliptica) a turan velkolistý (Erigeron macrophyllus).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Čistec alpínský (Stachys alpina) Čistec alpínský je vzácnější vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). V Červeném seznamu je evidovaný v kategorii C3 – ohrožené taxony. Rozšířený je v pohořích jižní, střední a jihovýchodní Evropy, Balkánského poloostrova, Ukrajiny, severu Malé Asie, Kavkazu a severního Íránu. V České republice roste v karpatských pohořích východní Moravy, roztroušeně v Moravském krasu a Ždánickém lese, vzácně také v Oderských vrších, Jeseníkách, Orlických horách a Krkonoších. Trsnatá bylina s krátkým oddenkem má přímou nebo chudě větvenou lodyhu vysokou 30 – 100 cm. Listy jsou dlouze řapíkaté s čepelí podlouhle vejčitou, na bázi srdčitou a na okrajích hrubě vroubkovaně pilovitou. Květy jsou v lichopřeslenech po 12 – 20 v paždí přisedlých, fialově zbarvených listenů podobných listům. Koruna je hnědofialová, chlupatá. Kvete od července do září. Plodem je tvrdka. Roste ve světlých, vlhčích lesích a lesních lemech, na pasekách, na horských nivách s vysokostébelnými loukami a na zarostlých sutích. Preferuje vlhké, humózní, živinami bohaté, slabě kyselé až zásadité půdy.

Čistec alpínský

GPS pozice

N 49° 22.638', E 17° 43.486'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz