česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Chvalčov

Společenstva a druhy hub

V kamenolomu Chvalčov byla těžba pískovce (droby) ukončena v roce 1964. V současnosti je nepřírodní biotop zcela začleněný do okolní lesnaté krajiny a z větší vzdálenosti nejsou pozůstatky původní těžební činnosti vůbec patrné. Na části dna lomu je jedna menší vodní nádrž. V lemové části kamenolomu a na okolních plochách je klimaxové stadium souvislého lesního porostu s dominantním javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a bukem lesním (Fagus sylvatica), se silnějším zastoupením smrku ztepilého (Picea abies) a s příměsí javoru mléče (Acer platanoides), jilmu drsného (Ulmus glabra), lípy malolisté (Tilia cordata) a jedle bělokoré (Abies alba). Plochy etáží a zčásti také těžební stěny jsou zarostlé pionýrskými náletovými i klimaxovými dřevinami. V hojnějším počtu se zde vyskytuje vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix euxina), topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula) a líska obecná (Corylus avellana). Zbytkově na ploše dna a na těžebních stěnách s neúživným kamenitým substrátem rostou druhy makroskopických hub počátečních stadií přirozené ekologické sukcese. Nacházejí se zde také druhy vázané mykorhizou na pionýrské náletové dřeviny. Mykorhiza je symbiotické soužití hub a vyšších rostlin, při kterém dochází k propojení houbových vláken s kořeny rostlin. Je prospěšné pro obě skupiny organismů. Při endotrofní mykorhize pronikají houbová vlákna dovnitř kořenových buněk rostliny. Tento druh soužití vyhledávají silně specializované druhy hub, které jsou na svých hostitelích natolik závislé, že bez jejich podpory už nejsou schopny samostatně přežívat. Při méně časté ektotrofní mykorhize vytvářejí houbová vlákna kolem kořínků tzv. hyfový plášť, díky čemuž se výrazně zvyšuje savá plocha celé soustavy a tím i efektivita využívání dostupné vláhy. Vlákna hub v tomto případě mohou vstupovat také mezi buňky primární kůry kořínků, nikoliv však přímo dovnitř buněk. Tuto formu mykorhizy vyhledávají především vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby, ke kterým patří i většina jedlých druhů. Rostliny dodávají houbám uhlíkaté látky (energetické zdroje) a houby poskytují rostlinám vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Mykorhizní houby také pozitivně ovlivňují rozvoj společenstev kořenových mikroorganismů a jejich enzymatické aktivity, což je významné pro výživu, růst a zdravotní stav rostlin. Na plochách etáží a v lemových porostech na substrátu bohatém živinami a se silnějšími vrstvami opadu rostou druhy makroskopických hub typické pro pokročilá až klimaxová stadia přirozené ekologické sukcese. Z mykologického hlediska je Kamenolom Chvalčov velmi zajímavý. Biodiverzita makroskopických hub je v tomto nepřírodním biotopu poměrně solidní. Celkem zde bylo nalezeno 27 druhů makroskopických hub (z toho 2 ohrožené). Mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga) je v Červeném seznamu hub České republiky evidovaný v kategorii ?EX – nezvěstné taxony a bránovitka mléčná (Irpex lacteus) v kategorii EN – ohrožené taxony. Na ploše druhé etáže se mimo jiné vyskytuje vzácnější druh suchých trávníků stepního charakteru helmovka malovaná (Mycena pseudopicta). V paralelně zkoumaném Kamenolomu Slavkov pod Hostýnem vzdáleném vzdušnou čarou cca 2,5 km severozápadně jsou podmínky velmi podobné. V tomto nepřírodním biotopu bylo nalezeno celkem 32 druhů makroskopických hub. Žádný z nich není evidovaný v Červeném seznamu hub České republiky, ani není zvláště chráněný podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Kromě bohatého společenstva lignikolních druhů (žijících na dřevě stromů a keřů) zde byl 4 druhy zastoupen rod slzivka (Hebeloma), z nichž slzivka plstnatá (Hebeloma hetieri) je vzácnější. K neobvyklým nálezům patří také kyjanka (Clavaria tenuipes), která dosud nemá žádný záznam o výskytu v Nálezové databázi ochrany přírody České republiky.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy hub Mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga) Mecháček síťnatý je velmi vzácná stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uveden v kategorii ?EX – nezvěstné taxony. Do 60. let 20. století byl ve středních Čechách dosti hojný. Od 70. let vymizel a nebyl hlášen žádný jeho nález. V současné době byl opět zaznamenán v 6 různých nepřírodních biotopech České republiky. Vyskytuje se na různých druzích mechů roustoucích na podmáčených plochách. Preferuje velké mechy na močálovitých loukách. Tenký klobouk o průměru 1 – 4 cm je hladký, lopatkovitého, ouškovitého či hlívovitého tvaru. Barvu má světle šedou, žlutavě šedou až šedohnědou. V mládí celistvý okraj je později ozdobně laločnatý. Žilnaté příčně pospojované lupeny jsou nevýrazné, bílé až šedavé. Třeň je nenápadný, boční, někdy úplně chybí. Výtrusy jsou dlouze stopečkaté, skoro kulovité. Roste na živých rostlinách mechorostů od září do prosince.

Bránovitka mléčná (Irpex lacteus) Bránovitka mléčná je vzácná stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi dřevokazovitých (Meruliaceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uvedena v kategorii EN – ohrožené taxony. Tento choroš má bělavý až světle béžový klobouk o průměru 2 – 6 cm, zadní stranou pevně přirostlý k podkladu. Značně roztrhané póry krémové až narůžovělé barvy se podobají ostnům. Roste od května do listopadu na dřevě listnáčů. Houba je nejedlá.

Mecháček síťnatý

Bránovitka mléčná

Helmovka malovaná

GPS pozice

N 49° 22.638', E 17° 43.486'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz