česky <<< >>>

Kamenolom Chvalčov

Geologická charakteristika lokality

Z geologického hlediska se ve Chvalčově a okolí nachází hostýnská litofaciální zóna, která je okrajovým vývojem račanské jednotky. V ní jsou vyčleněny 500 – 700 m mocné hostýnské vrstvy soláňského souvrství. Představují flyšový vývoj s převahou modrošedých hrubozrnných vápnitých pískovců s bioklastickým podílem (stélky řas, dírkovců, aj.) nad jílovci. V Kamenolomu Chvalčov je ve třech etážích odkryta flyšová sekvence hostýnských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Tyto vrstvy vznikaly v průběhu geologických epoch paleocénu (před 66,0 – 55,8 miliony let) až eocénu (před 55,8 – 33, 9 miliony let). V těžebních stěnách jsou často patrné závalky jílovců obrněné drobnějšími valouny křemene a krystalinika. V lomu je pozorovatelná turbiditní flyšová sekvence. Vápnité modrošedé pískovce, které tvoří lavice až několik metrů mocné, se střídají se slabými vložkami vápnitých jílovců. Termín flyš označuje různě mocný komplex vrstev usazených hornin, které velmi často vznikaly v hlubokomořském prostředí. Pro tyto vrstvy je charakteristické mnohonásobné, až rytmické opakování několika základních hornin, obyčejně pískovců, siltovitých sedimentů a jílovců. Jednotlivé dílčí vrstvy se vyznačují postupným zjemňováním zrn uloženin od podloží do nadloží (např. od hrubě zrnitých pískovců přes jemnozrnné pískovce a prachy až po vápnité jílovce a jílovce) a zároveň i poklesem obsahu uhličitanových minerálů (nejčastěji kalcitu) ve stejném směru. Postupně se tedy usazovaly nejprve hmotnější, větší částice s vyšší hustotou a později menší a lehčí úlomkovité částice, včetně jílovitých zrn. Flyšové vrstvy se utvářely činností turbiditních vodních proudů se zvýšenou hustotou a nosnou kapacitou danou velkým množstvím suspendovaného sedimentárního materiálu. Tento materiál působením gravitace teče u dna a využívá i nepatrných sklonů terénu. Turbiditní proudy mohou být důsledkem podmořských skluzů, zemětřesení, ale také transportu hustých suspenzí vodními toky, zejména za povodňových stavů do jezer či moří. Sledy sedimentů usazené turbiditními proudy se nazývají turbidity a tvoří převahu flyše. Turbiditní proudy s podstatně vyšší hustotou než okolní voda se pohybují po pánevním svahu vlastní váhou zpravidla v korytech, které byly vytvořeny jejich erozním působením (tzv. podmořské kaňony). Materiál, který se z nich usazuje především při úpatí pánevního svahu, vytváří rozsáhlé podmořské vějíře podobné velkým deltám při ústí řek. Turbiditní proudy transportují jemnou drť a drobné úlomky hornin (klastické materiály) pocházející ze zdrojových oblastí, jejichž pozici neznáme a které jsou v současnosti skryté pod příkrovy vrstev z pozdějších období. Pro svůj neznámý původ se tyto materiály označují jako exotické a horniny ve valounech ve flyšových slepencích jako exotika. Ve spodní části jednotlivých dílčích vrstev bývá výrazná vrstevní plocha s odlitky nerovností vzniklých na podloží (tzv. hieroglyfy). Ty vznikly buď životní činností organismů (tzv. bioglyfy nebo ichnofosilie), anebo erozí mořského dna (tzv. mechanoglyfy). Ve výplních chodeb mořských červů je často přítomen zelený leptochorit. Výsledkem působení sedimentačních procesů z turbiditních proudů je gradační zvrstvení, ve kterém mimo zjemňování zrna do nadloží pozorujeme i zákonitou posloupnost sedimentárních textur gradačního zvrstvení: výrazné přímé laminární zvrstvení; konvolutní (zprohýbané) zvrstvení; nevýrazné laminární zvrstvení a jílovcovou (slínovcovou) polohu. Výskyt jednotlivých textur a jejich posloupnost jsou určeny postupným vyzníváním intenzity proudu a také povahou proudění vodních částic v něm. Usazování z turbiditních proudů může být poměrně rychlé. Těženým nerostem v Kamenolomu Chvalčov byla droba tedy druh pískovce využívaná v regionu ve stavebnictví, především při výstavbě silniční infrastruktury. Obsahuje nejméně 15 až 20 % jílovito-siltové základní hmoty a hojně nestabilních minerálů (živců) a hornin. V případě převahy živců se jedná o živcovou drobu, zatímco při převaze úlomků hornin se jedná o drobu litickou. Klastická zrna bývají převážně ostrohranná a stupeň vytřídění je nízký. Droby jsou někdy tence vrstevnaté, časté je gradační zvrstvení a leckdy lze pozorovat plastické synsedimentární deformace. Časté jsou nerovnosti vrstevních ploch. Šikmé zvrstvení není pro droby typické. Droby mívají šedou barvu a často tvoří mocná souvrství spjatá s břidlicemi, rohovci a podmořskými výlevy bazických hornin. Mnohé byly ukládány v geosynklinálách, zčásti turbiditními proudy, v tektonicky aktivních oblastech. Pokud je obsah nestabilních složek nižší, jedná se o drobovitý pískovec. Ten je velmi častý a tvoří přechodný typ mezi drobou a křemenným pískovcem. Z pedologického hlediska odpovídají typy půd reliéfu území a současnému způsobu využívání. V okolí potoka Bystřičky převládá fluvizem. Jedná se o půdní typ vytvářející se v nivách řek na fluviálních sedimentech. Půda je občasnými záplavami obohacována o nové vrstvy sedimentů a o živiny. Na zbývající části administrativního území Chvalčova, včetně lokality nepřírodního biotopu převládají kambizemě. Voda v zatopené části dna kamenolomu je dešťového původu s velmi malým přítokem puklinových vod. Hladina jezírka v posledních letech s nízkými srážkovými úhrny značně poklesla. Voda v lomu se vyznačuje extrémně nízkou koncentrací draslíku (1 mg/l) a chloridů (méně než 0,2 mg/l).

Detail těžební stěny a dolní etáže Kamenolomu Chvalčov

GPS pozice

N 49° 22.638', E 17° 43.486'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz