česky <<< >>>

Kamenolom Chvalčov

Historie kamenolomu a těžby kamene

V centrální části administrativního území Chvalčova vlevo od silnice II. třídy č. 437 vedoucí na jihovýchod z urbanizovaného území v minulosti probíhala těžba lomového kamene a drceného kameniva. Jedná se o nevýhradní ložisko regionálního významu, u něhož je těžená surovina využívána ve stavebnictví. Těžba a související aktivity způsobily disturbanci ekosystémů a krajiny malého rozsahu o celkové rozloze cca 0,0307 ha. Původně byla celá plocha kamenolomu součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa a jako taková byla lesnicky obhospodařována a využívána k produkci dřevní hmoty. Dobývací prostor Chvalčov byl stanoven místně příslušným báňským úřadem. Po dobu těžby byla plocha kamenolomu v souladu s ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. dočasně odňata z pozemků určených k plnění funkcí lesa. V lokalitě byla prováděna činnost hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Chvalčov, spočívající v dobývání a úpravě nevyhrazeného nerostu – droby (pískovce). Kamenolom leží na území Přírodního parku Hostýnské vrchy, který byl zřízen k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Kamenolom Chvalčov nazývaný Říka nebo také Německý lom byl založen koncem 19. století baronem Laudonem. Později těžbu a odběr kamene prováděla Okresní správa silnic sídlící v Uherském Hradišti a následně národní podnik Státní silnice. V produktivním tříetážovém kamenolomu okrouhlého tvaru byla těžena kvalitní droba. Vzhledem k nepříznivým sklonům vrstev kamene byla těžba poměrně obtížná a postupovala do hloubky (jednalo se o kombinaci stěnového a jámového lomu). Ve spodní partii byla droba kvalitnější, ale bylo odtud nutné odčerpávat vodu. Těžená surovina byla z kamenolomu vyvážena na vozech tažených na laně navijákem. Ze sklaních stěn se kámen dobýval odstřelováním trhavinami. Vylomené velké kusy kamene byly rozbíjeny ručně kladivy na velikost vhodnou do drtiče poháněného benzínovým a později elektrickým motorem. Z drtiče se kamenná drť pásovým dopravníkem přepravila do bubnových sít. Zde se kámen třídil podle velikosti a padal do zásobníků, ze kterých se spodem sypal přímo do nákladních aut. První propadal prach, který se používal do malty pro stavební účely. Další byly tři velikosti drti potřebné na stavební úpravu silnic. V roce 1956 byl v kamenolomu proveden komorový odstřel. Do štoly dlouhé asi dvacet metrů bylo naloženo několik centů dynamitu. Výbuchem se zbořila silná vrstva skalní stěny. Po provedeném odstřelu zasypala uvolněná stěna kamene a hlušiny původní těžební prohlubeň. Práce v lomu, kde se těžilo asi sto kubíků kamene denně, byla ukončena v roce 1964.

Kamenolom Chvalčov v extrémně suchém roce 2015

Kamenolom Chvalčov v srážkově mírně podprůměrném roce 2016

Těžební stěny a etáže Kamenolomu Chvalčov

GPS pozice

N 49° 22.638', E 17° 43.486'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz