česky english deutsch <<<

Odval Dolů Jindřich II a Antonín

Lesnická rekultivace odvalu

Pokud byly plochy ovlivněné těžbou dočasně odňaty z fondu pozemků určených k plnění funkcí lesa a podle Plánu sanace a rekultivace mají být opět lesnicky obhospodařované, navazuje na provedené technické úpravy terénu lesnická rekultivace. Do poloviny 50. let 20. století byly především na poklesech poddolovaných území realizovány výsadby nenáročných rychle rostoucích pionýrských dřevin topolu osiky (Populus tremula) či vrby jívy (Salix caprea). Od 60. let 20. století se začal využívat širší sortiment přípravných, melioračních a cílových dřevin. V 70. a 80. letech 20. století byly na větších plochách upravených technickými rekultivacemi vysazovány meliorační dřeviny, např. bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol osika (Populus tremula). Od 90. let 20. století jsou po útlumu zemědělské a potravinářské výroby výrazně preferovány lesnické rekultivace. Ve druhé dekádě 21. století tento trend pokračuje. Provedení i konečný výsledek lesnických rekultivací musí respektovat požadavky zákona č. 289/1995 Sb. a vyhlášky MZe ČR č. 77/1996 Sb. Lesnická rekultivace je charakterizována dvěma fázemi. První z nich, která většinou trvá 1 – 3 roky, tvoří mechanická a chemická příprava půdy a vlastní výsadba dřevin. Majitelé pozemků a rekultivační firmy jednoznačně preferují budoucí ekonomický přínos před ekologickými a environmentálními funkcemi nových lesů. Proto při rekultivacích nejčastěji vytvářejí stejnověké borové monokultury. Druhou fází lesnické rekultivace je následná pěstební péče realizovaná po dobu 6 – 8 let, která se skládá z vylepšování provedených výsadeb, hnojení kultur, okopávání, ožínání, ochrany proti zvěři, závlah a podle potřeby z prořezávek a případně i tvarových řezů. Na vybraných plochách odvalu Dolu Jindřich II ve Zbýšově byla lesnická rekultivace provedena kvalitně a citlivě k prostředí. Části svahů i temene odvalu byly osázeny promíšenými skupinami listnatých a jehličnatých dřevin. Ke hnízdové výsadbě byl použit dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm drsný (Ulmus glabra), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice blatka (Pinus mugo nothosubsp. rotundata) a modřín opadavý (Larix decidua). Doplňkově byl vysazen nepůvodní topol kanadský (Populus x canadensis) a borovice černá (Pinus nigra). Výsadba byla provedena v několika etapách, takže výsledkem lesnické rekultivace je různověký porost s druhovou skladbou odpovídající nadmořské výšce, zeměpisné poloze a přírodním podmínkám lokality.

GPS pozice

N 49° 9.735', E 16° 21.360'
[GPX]

[MAPY.CZ]