česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolů Jindřich II a Antonín

Geologická charakteristika odvalu

Rosicko-oslavanská úhelná pánev se nachází v blízkosti styku Českého a brněnského masívu zakrytého permokarbonskými sedimenty boskovické brázdy. Její výchozy se táhnou v boskovické brázdě od Říčan přes Zastávku, Zbýšov a Padochov k Oslavanům a Nové Vsi. Dále pokračují k Hrubšicím a Moravskému Krumlovu, kde jsou však již nedobyvatelné. Boskovická brázda je deprese ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad, široká průměrně 5 km, souvisle vyplněná permokarbonskými sedimenty. Táhne se v délce 80 km od Jevíčka na severu až k Moravskému Krumlovu na jihu. Tišnovsko-kuřimským příčným prahem je rozdělena do dvou částí: severní letovické deprese a jižní deprese rosicko-oslavanské. Vystupují zde antropogenní formy reliéfu, zejména kuželovité haldy po těžbě černého uhlí. Boskovická brázda pokračuje od jižního okolí Moravské Třebové k jihu až do okolí Moravského Krumlova. Východní hranici tvoří vertikální až překocený zlom a výplň tvoří hrubě klastické uloženiny. Limnický karbon, zastoupený pouze svrchním stefanem, je vyvinut jen v jižní dílčí depresi jižně od Tišnova, v tzv. rosicko-oslavanské pánvi. V nadloží bazálních červenohnědých klastik zde spočívá převážně šedé zbarvené rosicko-oslavanské souvrství s uhelnými slojemi. Rosicko-oslavanská pánev se rozkládá v nejjižnějším výběžku boskovické brázdy. Uhlonosné souvrství patří k nejvyššímu stefanu, nadložní perm uhelné sloje neobsahuje. Podloží uhlonosného karbonu tvoří bazální balinské slepence s vložkami slabě jílových pískovců a prachovců uložených na krystaliniku. Pánev je rozdělena do dvou důlních polí – jižní s Dolem Nosek a severní s Dolem Antonín. Jejichž zvodnění je převážně druhotné po zálomových puklinách otevřených až k povrchu. Primární přítoky jsou hlavně po příčných zlomech a po kontaktu karbon-krystalinikum. Na západě stefan transgreduje na krystalinikum svratecké klenby, na bítešské ruly, v malé míře i na vranovsko-olešnickou skupinu. V nadloží je rosicko-oslavanské souslojí, tvořené nepravidelně se střídajícími cykly slepenec-pískovec-prachovec a pískovec-prachovec, ve svrchní části komplexu jílovce, uhelné jílovce a uhelné sloj. V nadloží je komplex šedých klastik postupně přecházejících do hnědých a červených jezerních a deltových sedimentů. Rosicko-oslavanský revír je vázán permokarbonskými vrstvami boskovické brázdy. Svrchní, produktivní karbon je omezen pouze na její jižní část. Svrchní karbon začíná balinskými slepenci, na které nasedá slojové pásmo – šedé pískovce a arkózy, tmavošedé lupky, místy slepence s třemi uhelnými slojemi a dále spodní perm.

GPS pozice

N 49° 9.671', E 16° 21.240'
[GPX]

[MAPY.CZ]