česky deutsch <<< >>>

Lítovská výsypka

Fytotoxické substráty

Lítovská výsypka je v severní části tvořena pestrou směsí cyprisových jílů a jílovců, uhelných jílů, uhlí a podsypových materiálů. Jílovce z cyprisového souvrství mají velmi dobré předpoklady pro zlepšení kvality půdy a pro tvorbu úrodných substrátů. V důsledku pomalého ukládání v tehdejším subtropickém klimatu je sediment dokonale rozložený a velmi jemnozrnný. Jeho ukládání bylo provázeno spadem sopečného popela, který obohatil výsledný produkt alkáliemi, hořčíkem, vápníkem, fosforem a stopovými prvky. Sopečná činnost v teplém podnebí podnítila masový rozvoj planktonu a řas. Proto je jílovec velmi bohatý jemně rozptýlenou organickou hmotou povahy kerogenu (v průměru přes 6 %), využitelnou rostlinami v podobě humusu. Hlavními horninovými součástmi jsou jílové minerály illit, montmorillonit a kaolinit. Jako vedlejší součásti vystupují karbonáty (kalcit, dolomit, ankerit), draselný živec, křemen a místy zeolit. Jílovec má alkalickou reakci (pH 7,4 – 8,6) a zvýšenou sorpční kapacitu (schopnost molekulárních shluků vázat na sebe určité množství iontů), která je důležitá pro úrodnost půd. V jižní části u Chlumu Sv. Maří byla skrývková ornice a zúrodnění schopné podorniční vrstvy nevhodně uloženy do podloží. Na ně byly nasypány mohutné vrstvy tufitických jílů a jílovců ze skrývkových řezů hnědouhelného lomu Medard – Libík. Vrstvy tufitických jílů a jílovců mají značně kyselou reakci, která signalizuje nedostatek vápníku v půdě. Kyselé prostředí usnadňuje uvolňování kationtů hliníku a některých dalších kovů, které jsou pro byliny i dřeviny toxické. Tyto neúrodné jíly značně omezují možnosti rekultivace i přirozené ekologické sukcese vegetačního pokryvu na Lítovské výsypce. Při zemědělské i lesnické rekultivaci musí být tento fytotoxický substrát překryt velmi silnou vrstvou ornice, která bude následně oseta travním semenem nebo osázena dřevinami vhodného složení. Vzhledem k obnovování těžbou narušených vodních poměrů však na těchto plochách vyvěrají nové prameny, které vyplavují toxické látky opět na povrch půdy. Zde opakovaně působí toxicky na byliny i dřeviny vegetačního pokryvu. Takové rekultivační postupy nemají zaručené příznivé výsledky jsou proto ekonomicky velmi neefektivní. Jistou možností je ponechání těchto ploch bez vegetačního pokryvu přirozené ekologické sukcesi, která však v daných podmínkách bude extrémně pomalá. Rozloha ploch s obnaženým fytotoxickým substrátem není příliš velká, a proto je dané řešení akceptovatelné.

Vyvěrající podzemní vody z fytotoxického substrátu

Neúspěšná lesnická rekultivace ploch s fytotoxickým substrátem

GPS pozice

N 50° 9.594', E 12° 32.261'
[GPX]

[MAPY.CZ]