česky <<<

Těžebna cihlářské hlíny Havřice

Geologická charakteristika lokality

Z geomorfologického hlediska patří Havřice do podcelku Hlucká pahorkatina, jehož nejvyšším místem je Černá hora dosahující výšky 364 m n. m. Na východ až jihovýchod od obce se rozkládá rovinatý terén Uherskobrodské kotliny, který přes Nivnickou pahorkatinu pozvolně přechází až do členité vrchoviny Bílých Karpat. Uherskobrodsko patří ke Karpatské geologické soustavě, která vznikla alpínským vrásněním ve třetihorách. V okolí Uherského Brodu a Bojkovic jimi prorážejí vyvřeliny, patřící do skupiny trachyandezitů a čedičů. V oblasti Havřic tvoří geologický podklad sedimenty račanské jednotky magurského flyše (zlínské vrstvy). Pro tuto jednotku je charakteristické střídání zčásti vápnitých jílovců, a převážně glaukonitických pískovců, které jsou paleogenního stáří a spadají do regionu flyšového pásma Karpat. V račanské jednotce bylo rozlišeno čelní antiklinorium, které je zároveň okrajovým antiklinoriem celé magurské skupiny příkrovů, ustřední synklinorium a skupiny vnitřních antiklinálních a synklinálních pásem. V okolí Havřic se skupina vnitřních antiklinálních a synklinálních pásem vyznačuje řadou drobných antiklinálních struktur v těsném předpolí bělokarpatské jednotky. Kolem násunové plochy v čele račanského příkrovu se místy vyskytují tektonické útržky starších hornin, které mají povahu tzv. bradel. Nejznámější z těchto bradel je u Kurovic poblíž Tlumačova. Starší část tvoří karbonátový flyš (kurovické vápence) svrchnojurského stáří. Ve spodní křídě přecházejí do slínovcových uloženin tlumačovského souvrství. Ve spodnokřídové části sedimentů račanského příkrovu převládá sedimentace flyšových uloženin převážně tmavě zbarvených pelitických sedimentů označených jako rajnochovické souvrství. Svrchní křídu zastupují pestré jílovce s ojedinělými polohami pískovcového flyše kaumberského souvrství. Dominantní zastoupení drobových pískovců, arkózových pískovců a slepenců reprezentuje soláňské souvrství. V průběhu paleogénu dochází k obnovení sedimentace pestrých jílovců. Typické je belovežské souvrství, v němž dominují rudé a zelené jílovce. Nejmladší stratigrafickou jednotkou je zlínské souvrství zastoupené křemennými pískovci až slepenci a zelenými vápnitými jílovci. Na paleogenních horninách je nesouvislý pokryv sedimentů kvartéru. Na okrajích nivy řeky Olšavy se zachovaly zbytky pleistocenních fluviálních písčitých štěrků. Plošně významné jsou rovněž akumulace pleistocenních spraší, případně sprašových hlín. Dna údolí vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité až písčité sedimenty. Půdními typy jsou hnědozemně modální, kambizemě a černozemě černicové a černice pelické.

Plochy zaplavovaných a vysušovaných půd s vyšším obsahem solí

GPS pozice

N 49° 1.456', E 17° 36.786'
[GPX]

[MAPY.CZ]