česky english deutsch <<< >>>

Těžebna písku Spytihněv

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Spytihněvi a okolí tvrdé luhy podsvazu Ulmenion, především středoevropská asociace jilmových doubrav (Querco-Ulmetum). Přirozenou nelesní vegetaci tvořily porosty zaplavovaných luk blížící se svazu Cnidion venosi. Složení vegetace je ovlivněno realizovanými rekultivačními opatřeními a na části ploch také probíhajícím procesem přirozené ekologické sukcese. Ze svazu Nanocyperion flavescentis byl pouze velmi lokálně zjištěn porost se šáchorem hnědým (Cyperus fuscus) na bahnitém břehu nejjižnější nádrže. Svaz Arrhenatherion – mezofilní ovsíkové a kostřavové louky. Jedná se o pravidelně sečené trávníky, zřejmě vzniklé kombinací výsevu travního semene a spontánního uchycení lučních druhů. Přes umělý původ je výsledek už nyní velmi přijatelný a patrně se bude ještě časem doplňovat místními druhy. Svaz Nymphaeion albae – vegetace mohutných vzplývavých vodních rostlin. Je zastoupen rozsáhlými stulíkovými porosty v nejjižnější nádrži. Svazy Phragmition australis – sladkovodní rákosiny a Magnocaricion elatae – vysoké ostřice na pobřeží stojatých vod a v okolí pramenišť. Běžné typy rákosin a ostřicových porostů, hlavně asociace Phragmitetum australis, méně často asociace Typhetum latifoliae, Typhetum angustifoliae, Glycerietum maximae, Caricetum acutiformis. Svaz Berberidion – vysoké mezofilní až vlhkomilné křoviny s trnkou a vrbami, asociace Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae. Svaz Deschampsion cespitosae – nížinné aluviální louky. Vysoké nesečené trávníky jsou spontánně vzniklým stadiem přirozené ekologické sukcese. Jedná se o asociaci Scutellario hastifoliae-Veronicetum longifoliae. Toto společenstvo se na Moravě zachovalo jen v Podyjí a na jediné lokalitě u Olomouce, jinde zaniklo. Zde je možnost jeho obnovení a stabilizace. Společenstvo Cirsium arvense-Sonchus oleraceus a společenstvo Polygonum aviculare-Lolium perenne – ruderální plochy kolem průmyslových objektů a podél cest. Společenstvo Bromus tectorum-Trifolium arvense – na štěrkovém loži vlečky. Společenstvo Calamagrostis epigeios-Galium album a společenstvo Calamagrostis epigeios-Phalaris arundinacea – ruderální trávníky kolem nádrží. Společenstvo Juncus effusus-Typha latifolia – ruderální rákosiny, v území často s kombinací dominujících druhů rákosu obecného (Phragmites communis) a opletníku plotního (Calystegia sepium). Společenstvo Betula pendula-Salix fragilis – mokřadní lesíky v nerekultivované části kolem nádrže s kaly z propírky štěrků. Lesní kultury blízké přirozené druhové skladbě – kultury lužních dřevin, hlavně jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Za předpokladu další údržby rekultivovaných míst se bude vegetace měnit dosti zvolna. Možné je postupné samovolné doplňování druhy trvalých travních společenstev a lužních lesů. Obnovuje se tak typ krajiny, který zde byl mezi vrcholným středověkem a koncem 19. století. V dalším století skoro vymizel a dnes je po něm znovu poptávka jak kvůli biologické hodnotě, tak kvůli jeho kráse a rekreačnímu využití. Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu poměrně vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 147 druhů cévnatých rostlin, z toho 25 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 11 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Do kategorie C2 – silně ohrožené taxony patří žabník trávolistý (Alisma gramineum) a konitrud lékařský (Gratiola officinalis) vyhláškou zvláště chráněný jako ohrožený druh. Z kategorie C3 – ohrožené taxony zde roste lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), mrvka myší ocásek (Vulpia myuros), rozrazil dlouholistý (Veronica maritima), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis) a vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum). Kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost reprezentuje jilm habrolistý (Ulmus minor), oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina) a šmel okoličnatý (Butomus umbellatus).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Žabník trávolistý (Alisma gramineum) Žabník trávolistý je vzácná vytrvalá bahenní až vodní bylina z čeledi žabníkovitých (Alismataceae). V Červeném seznamu je evidovaný v kategorii C2 – silně ohrožené taxony. Rozšířený je přirozeně ve velké části Evropy a Asie, zasahuje až do severní Afriky a do severní Ameriky. V České republice roste poměrně vzácně od nížin po pahorkatiny v teplejších oblastech a v jihočeské rybniční pánvi. Bylina dorůstá výšky 10 – 50 cm. Dlouze páskovité listy ponořené pod vodní hladinou nejsou rozlišeny v řapík a čepel. Listy nad hladinou jsou řapíkaté s eliptickými až kopinatými a na bázi dlouze klínovitými čepelemi. Květenstvím je přeslenitá vrcholová lata. Jednotlivé květy mají bílé korunní lístky. Může vykvétat od června do září pod i nad vodou. Plodem jsou nažky uspořádané v souplodí. Roste v mělkých příbřežních vodách i na obnažených dnech a březích vodních nádrží.

Žabník trávolistý

Šmel okoličnatý

GPS pozice

N 49° 7.963', E 17° 30.817'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz