Těžebna písku Spytihněv
Geologická charakteristika lokality
Nejvýznamnější lokalitou těžby štěrkopísku v Napajedelské bráně je ložisko Spytihněv, které leží vzdušnou čarou cca 1,3 km východně od obce Polešovice a cca 4,8 km jižně od města Napajedla. V současnosti jsou tři ložiska štěrkopísků vytěžena a nové těžební aktivity by se měly rozvíjet v dalším těžebním prostoru Napajedla IV C. Na nevýhradní ložisko štěrkopísků Spytihněv II – Napajedla navazuje svou jižní částí ložisko Napajedla – sever a na západní straně s ním sousedí bývalý dobývací prostor Spytihněv (dnes jezero Bezedné). Na lokalitách Spytihněv II – Napajedla a Napajedla – sever probíhala činnost prováděná hornickým způsobem od roku 1992. Vytěžitelné zásoby štěrkopísků zde byly vytěženy a většina těžbou narušených ploch byla rekultivována. Těžebna štěrkopísku Spytihněv (nevýhradní ložisko Napajedla – sever) leží v severovýchodním výběžku Dolnomoravského úvalu, většinou v severovýchodní okrajové části hradišťského příkopu a zabírá plochu cca 600×850 m. Podložní paleogén je reprezentován zlínským souvrstvím račanské jednotky magurského flyše vyvinuté v podobě tzv. vsetínských vrstev. Jde o rytmické střídání jílovců, siltovců a pískovců s výraznou převahou pelitické složky. Kvartérní sedimenty jsou tvořeny fluviálními sedimenty údolní nivy a starších říčních teras a dále sedimenty eolickými, deluviálními a deluviofluviálními. Štěrky starších teras tvoří 3 úrovně. Nejstarší staropleistocenní (30 – 70 m nad řekou) a mladší mindelská (15 – 25 m) se vyskytují pouze v reliktech. Nejmladší risská terasa je tvořena většinou silně jílovitými štěrky a rozlišujeme u ní dva stupně – vyšší (až 12 m nad řekou) a nižší (1 – 5 m nad řekou). Nivní sedimenty jsou tvořeny spodními vrstvami wurmského stáří (písčité štěrky s polohami jílů) a svrchními vrstvami holocénních zemin (hlíny, písčité a prachivité jíly a písčité prachy). Nivní uloženiny se člení do dvou statigraficky a litologicky odlišných vrstev. Spodní vrstva je tvořena písčitými štěrky würmského stáří. Štěrky jsou drobnozrnné až hrubozrnné (s valouny o rozměrech 2 – 5 cm, ojediněle do 10 – 15 cm), místy s polohami písků a s vložkami jílů. Mocnost fluviálních nivních štěrkopísků, které se těží, se pohybuje převážně okolo 5 – 7 m. Průměrný procentuální obsah štěrkové frakce v surovině ložiska činí cca 40 %, přičemž ve svrchních partiích je obvykle nižší (min. 0,1 % hm.), ve spodních naopak maximální 48,6 % hm.). Tato zrnitostní charakteristika převládá v západní části ložiska, ve střední a východní části ložiska je průměrný obsah štěrků v surovině mírně nižší – 35 % hm. Průměrný obsah odplavitelných částí štěrkopísků ložiska představuje hodnotu 3,8 % hm. Obecně lze říci, že maximální obsah odplavitelných částic v surovině ložiska je uložen ve svrchních polohách – výjimečně až 27,7 % hm., ve spodních partiích ložiska je sledovaná hodnota podstatně nižší (min. 1,6 % hm.). Fluviální štěrkopísky obsahují hlavně beskydský materiál (pískovce, slepence, křemence, rohovce, vápence ojediněle těšinity a pikryty). Horniny z Jeseníků (droby, břidlice, křemen) a severský materiál jsou zastoupeny podřadně. V současnosti byla ukončena těžba na ložisku Spytihněv II – Napajedla (plocha 51,4 ha) a těží se na ložisku Napajedla – sever (plocha 45,7 ha). Evidované a ověřené ložisko „Napajedla – severní a jižní část“ má celkovou rozlohu cca 126 ha a nachází se zde asi 5,8 mil. m3 nerostné suroviny. Vzhledem k odhadovaným zásobám štěrkopísku a předpokládané výši těžby lze odvozovat dobu pro dotěžení navrhovaných ploch na cca 20 let v závislosti na odbytu těžené suroviny. Průměrný procentuální obsah štěrkové frakce v surovině ložiska činí cca 40 %, přičemž ve svrchních partiích je obvykle nižší (min. 0,1 % hm.), ve spodních naopak maximální 48,6 % hm.). Průměrný obsah odplavitelných částí štěrkopísků ložiska představuje hodnotu 3,8 % hm. Měrná hmotnost štěrkopísků se pohybuje v mezích 2,56 – 2,60 t/m3. Sypná hmotnost volně sypaného materiálu může dosáhnout hodnoty až 1,57 t/m3. Objemová hmotnost se pohybuje okolo průměrné hodnoty 2,0 t/m3. Nasákavost suroviny představuje interval hodnot 1,70 až 2,17 % hm. Otlukovost se pohybuje mezi 38 a 39 %. Nevýhodný poměr mezi těženou surovinou a hlušinou zajišťuje dostatek materiálů pro technickou část následné rekultivace vytěžených pozemků v souladu s požadavky orgánu ochrany přírody (tvarování břehových linií, tvorba litorálů, násypy, ostrůvky apod.). Již během těžebních prací bude probíhat ukládání hlušinových zemin na vnitřní deponie při březích těžebního jezera. Těžbu štěrkopísků v území Spytihněv – Napajedla provádí firma CEMEX Sand, k. s. Pozemky pro těžbu jsou v jejím vlastnictví nebo v pronájmu. Po ukončení těžby přejdou do vlastnictví okolních měst a obcí nebo fyzických osob. Po těžbě budou odstraněna technologická zařízení v území, jako jsou pásové dopravníky, drtičky, třídičky apod. V území významně poklesne hluková zátěž. Na plochách s ukončenou těžbou je průběžně prováděna rekultivace. Část rekultivovaných ploch souše i vodních nádrží jsou soukromým pozemkem, který slouží k rekreačnímu využití. Ostatní plochy souše i vodní nádrže jsou ve vlastnictví obce a místní obyvatelé je využívají k rekreačním účelům (pěší turistika, koupání a sportovní rybolov).
Těžený a upravovaný štěrkopísek a písek ve Štěrkovně Spytihněv
