Těžebna písku Spytihněv
Obec Spytihněv – historie a současnost
Obec Spytihněv se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín, vzdušnou čarou asi 7,64 km jihozápadně od centra města Otrokovice. Geografická poloha je 49°08'28“ severní šířky a 17°29'53“ východní délky. Průměrná nadmořská výška obce je 186 m n. m. K 31. 12. 2016 zde žilo 1 701 trvale bydlících obyvatel. Administrativní území Spytihněvi zaujímá rozlohu 9,66 km² (z toho 6,48 km² zabírá orná půda, 0,0014 km² vinice, 0,56 km² zahrady, 0,031 km² ovocné sady, 0,137 km² trvalé travní porosty, 0,097 km² lesní pozemky, 1,25 km² vodní plochy, 0,28 km² zastavěné plochy a 0,83 km² ostatní plochy). Za zakladatele obce je považován kníže Břetislav I. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Geomorfologicky patří Spytihněv do provincie Západopanonská pánev, do subprovincie Vídeňská pánev, do oblasti Jihomoravská pánev, do celku Dolnomoravský úval a do podcelku Dyjsko-moravská niva. Na východě se stýká s geomorfologickým podcelkem Zlínská vrchovina a s geomorfologickým okrskem Napajedelská pahorkatina. Na západě sousedí s geomorfologickým podcelkem Kyjovská pahorkatina a s geomorfologickým okrskem Kudlovická pahorkatina. Na severu přechází do geomorfologického podcelku Halenkovická vrchovina a do geomorfologického okrsku Kostelanská vrchovina. Nachází se v teplé klimatické oblasti v klimatické jednotce T2 s dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi krátkým přechodným obdobím s mírně teplým až teplým jarem i podzimem a s krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 550 – 600 mm. Průměrná roční teplota je 8,5° C. Podle biogeografického členění České republiky spadá obec Spytihněv do provincie středoevropských listnatých lesů, do severopanonské subprovincie a do Dyjsko-moravského bioregionu. Na východě se stýká s Hluckým bioregionem a na západě se Ždánicko-litenčickým bioregionem, které patří do západokarpatské subprovincie. Na severovýchodě Spytihněv přímo sousedí s městem Napajedla. Na většině administrativního území Spytihněvi se rozkládají zemědělské plochy intenzivně obhospodařované v nevhodně velkých celcích s minimálním počtem a rozlohou ekostabilizačních prvků. U východního okraje katastru jsou velké vodní nádrže vzniklé po těžbě písku a štěrkopísku. Východní částí administrativního území Spytihněvi protéká ve směru sever – jih řeka Morava s několika slepými rameny. Urbanizovaným územím prochází ve směru sever – jih silnice I. třídy č. 55 Otrokovice – Spytihněv – Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav. Turisty je využívaná unikátní vodní cesta Baťův kanál, která původně sloužila k dopravě lignitu z dolů u Hodonína do firmy Baťa v Otrokovicích. Na administrativním území Spytihněvi se nachází první plavební komora Baťova kanálu, přístaviště, jez a vodní elektrárna. Na levém břehu řeky Moravy mezi jejími meandry jsou dochované zbytky valu Přemyslovského hradiště Spytihněv, v urbanizovaném území obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Evangelisty.
Územní začlenění těžebny štěrkopísku
okres: Zlín
obec: Spytihněv
katastrální území: Spytihněv (752860)
list mapy: 25–33 (Uherské Hradiště), resp. 25–33–09
souřadnice těžebny štěrkopísku: 49°8'12.610"N, 17°30'52.343"E
Přístup do Těžebny štěrkopísku Spytihněv je po místní komunikaci
vedoucí přes řeku Moravu na východ z urbanizovaného území obce.
Základní charakteristika těžebny štěrkopísku
tvar těžebny štěrkopísku: nepravidelný, protažený ve směru
sever – jih
plocha těžebny štěrkopísku: cca 215,9 ha
nadmořská výška těžebny štěrkopísku: 181 m n. m.
druh pozemků: trvalý travní porost, orná půda, vodní plocha
č. parcel: 2103/9; 2110/86; 2110/87; 3180/26
vlastník pozemků: fyzické osoby; CEMEX Sand, k. s.
rok zahájení těžby: 70. léta 20. století
rok ukončení těžby: –
Jez na řece Moravě ve Spytihněvi
