česky english deutsch <<< >>>

Odkaliště a úložiště Vysočany

Ekologická sukcese – pokročilé stadium

Ekologická sukcese je nesezónní, směrovaný a spojitý proces kolonizace a zániku populací jednotlivých druhů v určitém místě. Populace určitých jednotlivých druhů organismů i celých skupin druhů obývajících konkrétní stanoviště (biotop) jsou v průběhu času nahrazovány populacemi jiných druhů a skupin druhů organismů. Proces ekologické sukcese kontinuálně probíhá ve všech ekosystémech v souvislosti s disturbancemi, které opakovaně narušují či likvidují celá společenstva. Jestliže dojde k odstranění veškerého organického materiálu i půdy (např. ledovcem, vulkanickou erupcí nebo těžbou nerostných surovin), potom následný proces osídlování lokality označujeme jako primární ekologickou sukcesi. Je-li území narušeno, např. požárem, větrnou smrští nebo jinou živelnou pohromou, a je z něj odstraněna pouze většina žijících organismů, nikoliv však půda, v níž jsou zásoby diaspor, probíhá zde následně sekundární ekologická sukcese. Ekologická sukcese, ke které dochází na nově obnažených místech reliéfu, a při níž nepůsobí postupně se měnící abiotické vlivy, se nazývá autogenní či endogenní. Změny složení druhů a společenstev v území vyvolané působením vnějších geofyzikálně-chemických faktorů se označují jako alogenní či exogenní ekologická sukcese. Degradační sukcese se obvykle projevuje v relativně krátkém časovém úseku několika měsíců nebo let a je založena na tom, že jednotlivé organismy postupně využívají zdroj, který je tím likvidován. Tato sukcese tedy končí vyčerpáním zdroje a zánikem společenstva vázaného na tento zdroj. Podle Frederica Clementse je ekologická sukcese procesem deterministickým, předvídatelným a konvergentním. Na jeho počátku stojí pionýrské druhy – např. pupalka dvouletá (Oenothera biennis), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea) a topol osika (Populus tremula), které kolonizují nově vzniklá či uvolněná stanoviště. Území tak připravují k osídlení pro další druhy organismů, které jsou lépe přizpůsobené konkrétním podmínkám prostředí. Tento proces obměny druhů a společenstev se opakuje, dokud se na stanovišti nevyvine relativně stabilní klimaxové společenstvo. Sukcesní sledy rostlinných společenstev jsou charakteristické postupným zvyšováním biomasy, růstem složitosti a stability ekosystému. Podoba klimaxového společenstva je určena především klimatickými a půdními (edafickými) podmínkami. Dané místo či biom se tak zpravidla vyznačuje určitou charakteristickou podobou klimaxových společenstev, kterou jsme rovněž schopni predikovat. Oproti tomu Henry Gleason upozorňuje na možnost vzniku alternativních klimaxových společenstev v daném místě či regionu. Rovněž si více všímá velké různorodosti sukcesních sérií. Podle tohoto přístupu nemusí být sukcese čistě procesem poháněným mezidruhovými interakcemi a autogenní modifikací lokálních podmínek. Sukcese může naopak pouze odrážet vysokou vitalitu určitého druhu – jeho schopnost šířit se a schopnost přežívat na daném místě s konkrétními environmentálními podmínkami. Klimaxovým stadiem ekologické sukcese na většině území České republiky je les. Na území Odkaliště a úložiště Vysočany jsou plochy s druhy a společenstvy typickými pro pokročilé stadium ekologické sukcese rozptýleny po celé ploše lokality. Plochy s počátečním stadiem ekologické sukcese jsou koncentrovány v okrajových partiích u těžebních stěn bývalých pískoven a podél polních cest.

Část ploch Odkaliště a úložiště Vysočany s pokročilou ekologickou sukcesí

GPS pozice

N 50° 23.455', E 13° 31.570'
[GPX]

[MAPY.CZ]