česky english deutsch <<< >>>

Odkaliště a úložiště Vysočany

Společenstva a druhy obratlovců

Velká plocha bez souvislého lesa s trvalým travním porostem a řídce rostoucími keři a skupinkami stromů představuje zajímavý systém stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy. Na plochách, které nebyly rekultivovány, dospěly procesy přirozené ekologické sukcese do pokročilých stadií. Obojživelníci (Amphibia) jsou zastoupeni 2 druhy – skokanem skřehotavým (Pelophylax ridibundus), který je v Červeném seznamu obratlovců České republiky evidován v kategorii NT – téměř ohrožené taxony a vyhláškou č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako kriticky ohrožený druh a ropuchou obecnou (Bufo bufo), která patří do kategorie LC – málo dotčené taxony a vyhláškou je zvláště chráněná jako ohrožený druh. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 2 druhů ohrožených a zvláště chráněných plazů, 75 druhů ptáků (z toho 30 ohrožených a 21 zvláště chráněných) a 12 druhů savců (z toho 2 ohrožených a 1 zvláště chráněného). Plazi jsou zastoupeni silnou populací ještěrky obecné (Lacerta agilis) v Červeném seznamu evidované v kategorii NT – téměř ohrožené taxony a vyhláškou zvláště chráněné jako silně ohrožený druh a slepýšem křehkým (Anguis fragilis) z kategorie LC – málo dotčené taxony, který je zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Společenstvo ptáků vykazuje velmi vysokou biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů hnízdí v křovinatých porostech a na skupinách stromů rostoucích na Odkališti a úložišti Vysočany. Kategorii CR – kriticky ohrožené taxony zastupují moták pilich (Circus cyaneus) vyhláškou zvláště chráněný jako silně ohrožený druh a jeřáb popelavý (Grus grus) zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh. Z kategorie EN – ohrožené taxony Červeného seznamu se v lokalitě vyskytují bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh a sova pálená (Tyto alba) zvláště chráněná jako silně ohrožený druh. Do kategorie VU – zranitelné taxony patří krahujec obecný (Accipiter nisus) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, kalous pustovka (Asio flammeus) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, moták pochop (Circus aeruginosus) zvláště chráněný jako ohrožený druh, havran polní (Corvus frugilegus), strakapoud malý (Dendrocopos minor), racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) zvláště chráněný jako ohrožený druh, racek bouřní (Larus canus), strnad luční (Miliaria calandra) zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh, kormorán velký (Phalacrocorax carbo) zvláště chráněný jako ohrožený druh, bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) zvláště chráněný jako ohrožený druh, a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Kategorii NT– téměř ohrožené taxony reprezentuje 8 druhů a kategorii LC – málo dotčené taxony 6 druhů. Z ostatních druhů je zajímavá přítomnost volavky bílé (Egretta alba) zvláště chráněné jako silně ohrožený druh a dřemlíka tundrového (Falco columbarius) zvláště chráněného jako silně ohrožený druh. Ze savců zde mimo jiné žije zajíc polní (Lepus europaeus) uvedený v Červeném seznamu v kategorii NT – téměř ohrožené taxony, tchoř tmavý (Mustela putorius) z kategorie DD – taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů a křeček polní (Cricetus cricetus), zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.

Skokan skřehotavý

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Moták pilich (Circus cyaneus) Moták pilich je dravý pták z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony a podle vyhlášky je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Váží 320 – 450 g a rozpětí křídel má 100 – 120 cm. Tělo má velké asi jako havran. Samec je shora šedý s bílým kostřecem, na spodu těla a křídel světle šedý a bílý, konce křídel má černé. Samice a mladí ptáci jsou shora šedohnědí, zespodu bělaví až světle okroví s podélným skvrněním, mají vždy bílý kostřec. Hnízdí u nás jen vzácně, pravidelně však protahuje a zimuje (jedná se o pilichy ze severní a severovýchodní Evropy). Nejčastěji se s ním můžeme setkat od září do dubna v otevřené krajině – na polích, loukách, v blízkosti vod apod. od rovin po pahorkatiny. Létá pomalu a kymácivě. Loví drobné až středně velké obratlovce, požírá i hmyz a mršiny. Hnízdí na zemi, u nás bývají hnízda na vlhkých loukách nebo v lesních školkách. Snůška 3 až 6 vajec se ve hnízdě objevuje koncem dubna nebo začátkem května. Vajíčka zahřívá pouze samice po dobu 29 – 31 dnů. Samec ji krmí a později jí také přináší potravu pro mláďata. Na našem území hnízdící ptáci odlétají zimovat do jižní Evropy.

Slepýš křehký

Jeřáb popelavý (Grus grus) Jeřáb popelavý je velmi vzácný pták z čeledi jeřábovitých (Gruidae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony a podle vyhlášky je zvláště chráněn jako kriticky ohrožený druh. Váží 4 – 7 kg a rozpětí křídel má 180 – 220 cm. Je o něco větší než čáp bílý. Od řádu brodivých se liší volně visícím peřím na ocase. Létá v klínovitých formacích a ozývá se nezaměnitelnými troubivými zvuky. Jeřáb popelavý obývá rozsáhlé mokřady. V našich podmínkách to je většinou okolí rybníků s rozsáhlými rákosinami, ze kterých jeřábi vycházejí za potravou do luk, polí a lesů. Až na výjimky je velmi plachý a žije skrytě. Hnízdo staví na zemi, většinou na ostrůvku suché půdy uprostřed mokřin. Na snůšce dvou vajec se střídají obě pohlaví. Mláďata krátce po vylíhnutí hnízdo opouštějí, rodiče se však o ně ještě dlouho starají; celá rodina dokonce společně odlétá na zimoviště. Potravu tvoří především semena a zelené části rostlin. V menší míře požírá také drobné bezobratlé živočichy, které sbírá na loukách a polích. Zimuje v západní Evropě v Maďarsku, na Blízkém východě a v severní a východní Africe. Od nás jeřábi odlétají během září a vracejí se koncem února a v březnu.

Kolmá těžební stěna bývalé pískovny s hnízdními norami břehule říční

GPS pozice

N 50° 23.596', E 13° 31.621'
[GPX]

[MAPY.CZ]