česky english deutsch <<< >>>

Těžebna kaolinu Nepomyšl

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území bývalé Těžebny kaolinu Nepomyšl černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na většině ploch především v nivě Doláneckého potoka jsou husté porosty keřů a stromů. V keřovém patru je dominantní vrba jíva (Salix caprea) a vrba křehká (Salix euxina) s příměsí hlohu obecného (Crataegus laevigata), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), růže šípkové (Rosa canina) a slivoně trnky (Prunus spinosa). Ve stromovém patru mají dominantní zastoupení topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula) a vrby (Salix). V příměsi je častý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub zimní (Quercus petraea), menší zastoupení má modřín opadavý (Larix decidua) a třešeň obecná (Prunus avium). V místech, kde na povrch vystupuje kaolin a jemně zrnité písky, se vyskytují řídké trávníky, někdy s třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu velmi vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 152 druhů cévnatých rostlin, z toho 33 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 11 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Do kategorie C2 – silně ohrožené taxony patří dejvorec velkoplodý pravý (Caucalis platycarpos subsp. platycarpos). Z kategorie C3 – ohrožené taxony byly nalezeny chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) vyhláškou zvláště chráněná jako ohrožený druh, pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), černýš rolní (Melampyrum arvense), mák časný (Papaver confine) a lněnka lnolistá (Thesium linophyllon). Kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost reprezentuje pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), mochna písečná (Potentilla arenaria), mateřídouška časná (Thymus praecox) a jetel alpínský (Trifolium alpestre).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Dejvorec velkoplodý pravý (Caucalis platycarpos subsp. platycarpos) Dejvorec velkoplodý pravý je jednoletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). V Červeném seznamu je evidován v kategorii C2 – silně ohrožené taxony. Roste v celé Evropě kromě Skandinávie. Na východ je rozšířen až na Krym, do Turecka a severního Íránu. V České republice se vyskytuje v teplých oblastech státu (severozápadní, střední a východní Čechy, střední a jižní Morava). Větvená, maximálně 30 cm vysoká lodyha je hranatá a roztroušeně štětinatá. Listy jsou řapíkaté s pochvou. Čepel listu je v obrysu trojúhelníkovitá, obvykle dvakrát zpeřená. Květenstvím je chudý okolík, složený ze 2 – 5 okolíčků. Korunní lístky jsou často asymetricky dvoulaločnaté až dvouklanné, bílé, vzácně narůžovělé. Kvete od května do července. Plodem jsou dvounažky. Dejvorec velkoplodý pravý patří do skupiny vzácných plevelů, které byly v minulosti dosti hojné. S nástupem chemizace zemědělství v 70. až 90. letech 20. století jejich lokality rychle ubývaly. V současnosti s omezováním užívání herbicidů počet biotopů s výskytem dejvorce mírně stoupá. Jedná se o význačný teplomilný plevel polí, vinic, úhorů a stepních trávníků. Jeho výskyt je téměř vždy vázán na suché, živinami bohaté a vápnité půdy na bazickém podkladu.

Chrpa chlumní

Chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) Chrpa chlumní je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V Červeném seznamu je evidována v kategorii C3 – ohrožené taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako ohrožený druh. Roste v jižní a střední Evropě, v severozápadní Africe a jihozápadní Asii. Českou republikou prochází severní hranice areálu druhu. Vyskytuje se v teplejších oblastech středních a severozápadních Čech a střední a jižní Moravy. Bylina s plazivým oddenkem má 10 – 40 cm vysokou, vystoupavou až přímou, jednoduchou nebo chudě větvenou lodyhu. Dolní listy jsou řapíkaté, celistvé nebo lyrovitě peřenolaločnaté až peřenodílné, v obrysu kopinaté až vejčité. Horní listy jsou přisedlé, celistvé nebo peřeně členěné, obkopinaté. Všechny listy jsou plstnaté. Modrofialové květní úbory mají v průměru 4 – 5 cm. Okrajové květy mají paprskující korunu. Plodem je nažka. Roste na skalách a skalních stepích, v lesostepích, na skalnatých stráních a v lesních lemech na sušších půdách převážně na bazickém podkladu. Kvete od května do srpna.

GPS pozice

N 50° 13.681', E 13° 20.738'
[GPX]

[MAPY.CZ]