Těžebna kaolinu Nepomyšl
Geologická charakteristika lokality
Těžba kaolínů na území Ústeckého kraje je v současnosti soustředěna do dvou ložiskových oblastí – na Kadaňsko a na Podbořansko. Tyto oblasti poskytují celostátně významnou surovinovou základnu kaolinů s významnou produkcí v současnosti a s ložiskovým potenciálem pro těžbu v dalších desetiletích. Oblast je z hlediska těžby kaolinů celostátně významným regionem plně srovnatelným s těžbou na Plzeňsku a Karlovarsku. Nejvýznamnější využívaná ložiska kaolinu pro výrobu porcelánu je Krásný Dvůr – Podbořany, kaolinu pro výrobu keramického průmyslu Nepomyšl – Velká a ložisko kaolinu pro keramický a papírenský průmysl Rokle. Nejvýznamnější netěžená ložiska jsou Blšany, Kaštice – Vysoké Třebušice, Nepomyšl – Detaň, Nepomyšl – Dvérce, Nepomyšl – Velká, Nepomyšl -západ, Dětaň – hlubina, Dvérce, Nepomyšl 3, Vlkaň a Skytaly – Vrbička. Na území Ústeckého kraje jsou také soustředěna nejvýznamnější ložiska bentonitů v ČR. Surovinová základna je situována především do střední a západní části kraje (Mostecko a Chomutovsko – Podbořansko). K nejvýznamnějším ložiskům těžby bentonitu v současnosti patří Rokle, Stránce a Braňany – Černý Vrch. Dočasně nevyužívanými ložisky této suroviny jsou Blov – Krásný Dvoreček (současně ložisko kaolinu a stavebního kamene), Vlkaň, Blšany 2, Nepomyšl – Velká (všechny s kaolinem), Krásný Dvůr – Vysoké Třebušice 1, Krásný Dvůr – Vysoké Třebušice, Krásný Dvůr – Brody, a Krásný Dvůr – Podbořany (s kaolinem a slévárenskými písky), Střimice 1, Nepomyšl, Veliká Ves – Nové Třebčice, Chomutov – Horní Ves, Podbořany – Letov, Obrnice – Vtelno, Pětipsy – Račetice a Liběšice. Ložisko Nepomyšl leží v jihovýchodní části neovulkanického komplexu Doupovských hor. Je vázáno na svrchní partie souvrství vzniklého vulkanickou činností, které je tvořené tufitickými jíly, tufy a tufity. Permokarbon je v daném území zastoupen ve facii podbořanských pískovců a rovněž i ve svrchní části hnědorudých jílovců a pískovců. Podloží podbořanských pískovců je tvořeno rudohnědými jíly, jílovci, prachovci a pískovsi. Je erozivně obnaženo tokem Rohozeckého potoka. Starosedelské eocenní až oligocenní souvrství je na Podbořansku zastoupeno převážně křemitými písky světle šedými, místy až okrovými, jemnozrnnými, s různě kolísající příměsí jílové hmoty (kaolinitu). Mocnost hornin starosedelského souvrství zde dosahuje maximálně 2,5 metru. Bazální pyroklastika jsou zespodu tvořena smíšenými sedimenty, tufitickými písčitými jíly a tufity. Mocnost bazálních pyroklastik kolísá od 0 do 8 metrů. Mladší souvrství biotitických tufů se vyznačuje pískovitou až prachovitou zrnitostí, při bázi se často objevuje biotit. Převládají odstíny šedé, šedozelené až šedomodré barvy. Časté jsou vložky hnědošedých a hnědých uhelných tufitů s hojnými zuhelnatělými zbytky rostlin. Celková mocnost těchto souvrství dosahuje 30 až 40 metrů. Bentonity vzniklé zjílověním vulkanoklastických hornin ve vulkanické sérii Doupovských hor mají mocnost až 18 metrů. Hloubkové omezení ložiska je dáno technologickou vhodností suroviny. Tektonická zlomová linie tvoří severní hranici ložiska. Kaolinové ložisko u Nepomyšle se nachází v nejvyšších polohách permokarbonského líňského souvrství. Na permokarbonské kaolinizované arkózové pískovce nasedá terciérní starosedelské souvrství tvořené pískovci a slepenci ve spodní části silicifikovanými (tvořící silkrety), nad nimi jsou zvětralé vulkanické produkty. V nejvyšší části geologického profilu, v kvartéru jsou vrstvy spraší a sprašových hlín.
Zbytky kaolinové horniny v bývalé Těžebně Nepomyšl
Zbytky těžební stěny s kaolinovou horninou v bývalé Těžebně Nepomyšl
