česky <<< >>>

Těžebna kaolinu Nepomyšl

Historie těžebny a těžby kaolinu

Těžba i výroba kaolinu má v ČR dlouholetou tradici a země patří k předním evropským i světovým producentům této suroviny. Celková produkce surového kaolinu se dlouhodobě pohybuje mezi 3 až 4 mil. tun ročně. Výroba plaveného kaolinu se v posledních letech stabilizovala mezi 600 až 650 tis. tun. Rozhodující význam mají dvě oblasti těžby a výroby kaolinu: Plzeňsko a Karlovarsko. Oblast Plzeňska, kde těží společnost LB Minerals, s. r. o., produkuje více než 80 % veškeré těžby surového a kolem 75 % plaveného kaolinu v ČR. Matečnou horninou jsou zde karbonské arkózy a pískovce a surovina má průměrný výplav (výtěžnost užitkové složky) mezi 14 až 16 % (severní Plzeňsko), resp. 20 až 22 % (jižní Plzeňsko). Nejdůležitějšími těženými ložisky jsou Kaznějov a Horní Bříza na severu a Chlumčany na jihu. Vyrobený kaolin se uplatňuje především v papírenském průmyslu a jako plnivo do plastů, barev, umělých hmot, skelných vláken (prakticky celá produkce ložiska Horní Bříza-Trnová), gumy atd. Dále se používá v keramickém průmyslu (hlavně Chlumčany). Druhou oblastí je Karlovarsko, kde těží společnost Sedlecký kaolin, a. s. s produkcí do 10 % surového a kolem 15 % plaveného kaolinu. Matečnou horninou jsou granity karlovarského plutonu a průměrný výplav se pohybuje kolem 30 %. Otevřených ložisek je zde několik, mezi nejdůležitější patří Božičany-Osmosa-jih, Jimlíkov, Mírová, Ruprechtov a Otovice. Použitelnost vyrobeného kaolinu je mnohostranná, kromě tradiční výroby porcelánu a další keramiky, se uplatňuje i jako žáruvzdorný materiál, v kosmetickém a chemickém průmyslu, při výrobě papíru, nátěrových hmot, jako plnivo do plastů, gumy a mnoha dalších oborech. Kaolin se rovněž těží na Kadaňsku (ložisko Rokle), Podbořansku (Krásný Dvůr, Nepomyšl) a donedávna i na Znojemsku (Únanov). Kaolin je i důležitou exportní komoditou. Přestože export během posledních 5 let výrazně poklesl, v zahraničí stále patří mezi nejžádanější nerostné suroviny z ČR. Hlavní dovozní zemí se po Německu stalo Slovensko. Vyváží se však do mnoha dalších zemí, z nich nejdůležitější jsou Polsko, Itálie, Rumunsko, ale i SAE, Írán, Rakousko atd. Mnohonásobně nižší (mezi 10 a 20 tis. tun ročně) import převážně vysoce kvalitních kaolinů pro nejnáročnější použití pochází především z Velké Británie, Německa a Ukrajiny. Historie těžby kaolinu na Podbořansku sahá až do počátku 19. století. Ve 20 letech 19 století bylo jihozápadně od obce Buškovice zahájeno dolování kaolinu. Do stejného období spadají počátky výroby keramických hrnců i keramických kachlů na stavby kachlových kamen. V roce 1874 založili bratři Kristian a Gustav Martinové v Hlubanech továrnu na výrobu porcelánu. Začátkem roku 1875 zde pracovalo 8 dělníků. Během příštích let se závod rozrostl natolik, že mohl část své produkce vyvážet do zahraničí. Pálilo se ve čtyřech pecích a v továrně pracovalo až 200 zaměstnanců. Nádobí z továrny Alpka bylo známé jak na domácím trhu, tak i v Anglii a jejích koloniích a dále v Americe i v Austrálii. Podnik měl zástupce a výstavní sklady v Hamburku, Londýně, Barceloně, Melbourne a Rangúnu. V roce 1875 byla továrna na výrobu porcelánu otevřena také v Buškovicích. V roce 1895 vzniká v Podbořanech největší závod na okrese – továrna na výrobu kamen a krbů L. & C. Hartdmuth. V listopadu 1919 byla zastavena těžba v kaolinových dolech v Buškovicích a také výroba v továrně L. & C. Hartdmuth. Těžebna kaolinu Nepomyšl se rozkládala v místě morfologické deprese v nivě Doláneckého potoka. Lokalita je situována v západní části středočeského permokarbonu v blízkosti jeho styku s vulkanity Doupovských hor. Podloží kaolínů tvoří tzv. rudohnědý permokarbon (arkózové pískovce, arkózy, jílovce). V jejich nadloží jsou uloženy podbořanské arkózovité pískovce, (též permokarbonského stáří) šedobílé barvy, tvořící vlastní ložiskovou polohu kaolínù. Nadloží je tvořeno v západní části tzv. krásnodvorským souvrstvím (kaolinitové jíly, křemenné písky, křemence), na které nasedá vulkanogenní souvrství terciéního stáří a kvartér. Ložisková poloha je tvořena bílým, béžovým, místy i růžovým kaolinickým pískem. Kaolin se v Těžebně Nepomyšl přestal dobývat na přelomu 70. a 80. let 20. století. V provozu zůstala až dodnes pouze plavírna a úpravna kaolinu v jižní části katastrálního území Buškovice.

Plochy po ukončené těžbě kaolinu u Nepomyšle

Aktivní těžebna kaolinu u Nepomyšle

Plavírna kaolinu u Buškovic

GPS pozice

N 50° 13.604', E 13° 21.058'
[GPX]

[MAPY.CZ]