česky english deutsch <<< >>>

Rašeliniště Kozohlůdky

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Borkovic a okolí brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) a komplexy submontánních borových rašelinišť (Pino rotundatae-Sphagnetum, Eriophoro vaginami-Pinetum sylvestris). Porosty přechodových rašelinišť dnes tvoří asociace Sphagno recurvi-Caricetum rostratae a asociace Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae. Vyskytují se zvláště na borkovaných místech, v menších lesních světlinách obdobného charakteru a na březích zatopených ploch. Dominantní jsou zde ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) a v mechovém patru rašeliníky (Sphagnum sp.). Dominantní druhy doplňují druhy vzácnější, jako např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). V Přírodní rezervaci Kozohlůdky tento biotop postupně přerůstá rašelinná jezírka a odvodňovací kanály. Na některých místech se šíří také v rašelinných lesích po rozpadu stromového patra. Dalším biotopem jsou poměrně rozsáhlá degradovaná vrchoviště. Ta jsou pokryta porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a bezkolence modrého (Molinia caerulea) a nacházejí se na vyvýšených místech borkovaného rašeliniště. Dominantní druhy zde doplňuje např. kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Jednodruhové louky bezkolence modrého (Molinia caerulea) jsou na okraji Přírodní rezervace Kozohlůdky a v jejím bezprostředním okolí. Tento biotop často postupně zarůstá náletem krušiny olšové (Frangula alnus), břízy bělokoré (Betula pendula) a mokřadních vrb (Salix). Část ploch je pokryta rašelinnými lesy. V lemu otevřených ploch rašeliniště se jedná především o rašelinné březiny s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies). Na ně navazují rašelinné brusnicové bory asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris. V nich je dominantní borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), smrku ztepilého (Picea abies), případně borovice blatky (Pinus rotundata). V keřovém patru obou typů rašelinných lesů dominují vrby (Salix) a krušina olšová (Frangula alnus). Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu poměrně vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 119 druhů cévnatých rostlin, z toho 24 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 16 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z kategorie C1 – kriticky ohrožené taxony byla zaznamenána kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata) vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněná jako kriticky ohrožený druh. Do kategorie C2 – silně ohrožené taxony patří ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) zvláště chráněná jako silně ohrožený druh, sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) a bublinatka menší (Utricularia minor). Kategorii C3 – ohrožené taxony reprezentuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) zvláště chráněná jako silně ohrožený druh, bělolist rolní (Filago arvensis), žebratka bahenní (Hottonia palustris) zvláště chráněná jako ohrožený druh, vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) zvláště chráněná jako ohrožený druh, klikva bahenní (Oxycoccus palustris) zvláště chráněná jako ohrožený druh, chmerek mnohoplodý (Scleranthus polycarpos) a ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). Další 4 ohrožené druhy jsou evidované v kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Rosnatka okrouhlolistá je vytrvalá masožravá rostlina z čeledi rosnatkovitých (Droseraceae). V Červeném seznamu je evidovaná v kategorii C3 – ohrožené taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako silně ohrožený druh. Rozšířená je v arktickém a mírném pásmu severní polokoule. V České republice roste od nížin až do horských oblastí. Má přízemní růžici listů a nepatrné kořeny. Je 4 – 20 cm vysoká. Listy jsou eliptické a jejich silnější chlupy vylučují enzymy rozkládající těla hmyzu. Drobné a nenápadné bílé květy jsou na dlouhém stvolu uspořádané ve vijanech. Kvete od června do srpna. Roste převážně na rašeliništích a vlhkých písčinách.

Rosnatka okrouhlolistá

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) Vachta trojlistá je vytrvalá bylina z čeledi vachtovitých (Menyanthaceae). V Červeném seznamu je evidovaná v kategorii C3 – ohrožené taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako ohrožený druh. Je cirkumpolárně rozšířená, roste v Evropě, Asii i Severní Americe. Zasahuje až do arktických oblastí, hlavní areál se nachází v mírné zóně severní polokoule. V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně po celém území od nížin až po horský stupeň. Bylina má silný oddenek a přímou lodyhu vysokou 15 – 30 cm. Listy jsou střídavé, řapíkaté, trojčetné. Lístky jsou eliptické až obvejčité, až 12 cm dlouhé a až 5 cm široké. Bělavé až narůžovělé třásnité květy tvoří hrozen na konci lodyhy. Plodem je tobolka. Kvete od května do června. Roste na zamokřených, kyselých půdách rašelinišť a slatinišť na osluněných stanovištích.

Vachta trojlistá

GPS pozice

N 49° 12.665', E 14° 38.940'
[GPX]

[MAPY.CZ]