česky english deutsch <<< >>>

Rašeliniště Kozohlůdky

Společenstva a druhy hub

V Rašeliništi Kozohlůdky rostou druhy makroskopických hub preferující pokročilejší stadium ekologické sukcese. V lemových porostech se vyskytují běžné konzumní druhy hřibovitých hub i zajímavé vzácné a ohrožené druhy saprofytních hub (žijících na odumřelých větvích a kmenech stromů a keřů). Rostou zde také houby vázané mykorhizou na břízu bělokorou (Betula pendula), břízu pýřitou (Betula pubescens), topol osiku (Populus tremula), vrbu jívu (Salix caprea), vrbu křehkou (Salix euxina) a druhy vázané mykorhizou borovici lesní (Pinus sylvestris). Mykorhiza je symbiotické soužití hub a vyšších rostlin, při kterém dochází k propojení houbových vláken s kořeny rostlin. Je prospěšné pro obě skupiny organismů. Při endotrofní mykorhize pronikají houbová vlákna dovnitř kořenových buněk rostliny. Tento druh soužití vyhledávají silně specializované druhy hub, které jsou na svých hostitelích natolik závislé, že bez jejich podpory už nejsou schopny samostatně přežívat. Při méně časté ektotrofní mykorhize vytvářejí houbová vlákna kolem kořínků tzv. hyfový plášť, díky čemuž se výrazně zvyšuje savá plocha celé soustavy a tím i efektivita využívání dostupné vláhy. Vlákna hub v tomto případě mohou vstupovat také mezi buňky primární kůry kořínků, nikoliv však přímo dovnitř buněk. Tuto formu mykorhizy vyhledávají především vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby, ke kterým patří i většina jedlých druhů. Rostliny dodávají houbám uhlíkaté látky (energetické zdroje) a houby poskytují rostlinám vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Mykorhizní houby také pozitivně ovlivňují rozvoj společenstev kořenových mikroorganismů a jejich enzymatické aktivity, což je významné pro výživu, růst a zdravotní stav rostlin. Biodiverzita makroskopických hub je poměrně nízká. Průzkumy přímo v rašeliništi a v lemových porostech potvrdily výskyt pouhých 17 druhů (z toho 7 ohrožených). Z toho bránovitka mléčná (Irpex lacteus) a bránovitka přezkatá (Steccherinum oreophilum) jsou v Červeném seznamu hub České republiky evidované v kategorii EN – ohrožené taxony. Kategorii VU – zranitelné taxony reprezentují slizopórka dvoubarvá (Gloeoporus dichrous) a houževnatec vonný (Lentinus suavissimus). Z kategorie NT – téměř ohrožené taxony byl zaznamenán kozák barvoměnný (Leccinum variicolor). Do kategorie DD – taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů, patří voskovka bažinná (Hygrocybe helobia) a ryzec kalichovkovitý (Lactarius omphaliformis).

Kozák barvoměnný

Ohrožené a zvláště chráněné druhy makroskopických hub Kozák barvoměnný (Leccinum variicolor) Kozák barvoměnný je stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi hřibovitých (Boletaceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uveden v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Vyskytuje se na vlhčích půdách pod břízou pýřitou (Betula pubescens), s níž tvoří symbiotické soužití typu mykorhizy. Klobouk o průměru 6 – 10 cm je zprvu kuželovitý, později vyklenutý. Barvu má šedou až šedozelenou se světlejšími skvrnami. Rourky jsou 1 – 2,5 cm dlouhé, u třeně volné, v mládí bělavé, později krémově nažloutlé, ve stáří krémově šedé. Válcovitý třeň vysoký 8 – 15 cm a tlustý až 1,5 – 3 cm je bílý, posetý hustými šedozelenými šupinkami, které na starších plodnicích černají. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku růžová, na bázi třeně zelená. Chuť je mírná, vůně příjemně houbová. Roste od června do října.

Pestřec bradavčitý

GPS pozice

N 49° 12.654', E 14° 38.946'
[GPX]

[MAPY.CZ]