Propadlina Dolu Jan Žižka
Rekultivace území
Pražská pole leží v oblasti severočeské hnědouhelné pánve. Navazují na výrazně průmyslový jižní okraj zastavěného území města Chomutova. Ze širšího pohledu se nacházejí mezi dvěma rozsáhlými povrchovými hnědouhelnými doly. V minulosti zde docházelo k ukládání odpadů a navážek. Původně zemědělsky využité území tím získalo výrazně industriální charakter. V současnosti byly skládky odpadu odstraněny a byly zde provedeny výsadby dřevin. Vlastní lokalita je tvořena zatopenými důlními propadlinami ve dvou na sebe navazujících částech. Východní a západní část je rozdělena pilířem, na němž byla provedena rekultivace. Na území Propadliny Dolu Jan Žižka se nacházejí povrchové vodní útvary. Jedná se o terénní sníženiny zaplněné vodou, které vznikly poklesem zemského povrchu v důsledku hlubiné těžby hnědého uhlí až o 8 metrů. Terénní prohlubně se dostaly pod úroveň hladiny podzemní vody a postupně byly zaplaveny. Vznikl tak systém 12 vodních nádrží různých tvarů a velikosti a velkého počtu drobných vodních tůní. Přirozené odtokové poměry byly těžbou a rekultivacemi zcela pozměněny. Jezírka byla propojena kanály a jejich hladina je uměle udržována doplňováním vody z vodního toku Hačka. Přepad je zaústěný do řeky Chomutovky. Většina ploch lokality není odvodněna kanalizací. Kanalizace se nachází při severním okraji území v ose městského okruhu č. I/7. V tomto nepřírodním biotopu se nenacházejí rozsáhlé zpevněné plochy. Části vnitřních ploch byly ponechány přirozené a usměrňované ekologické sukcesi. Některé vnitřní plochy a okraje nepřírodního biotopu byly technicky zrekultivovány. Těžkou mechanizací zde byly odstraněny všechny terénní vyvýšeniny a prohlubně. Na urovnaném terénu byla provedena lesnická rekultivace. Při výsadbě byly v mnoha případech naprosto nevhodně použity nepůvodní druhy stromů a keřů, jako např. čimišník stromovitý (Caragana arborescens), hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), javor jasanolistý (Acer negundo), javor stříbrný (Acer saccharinum), javor tatarský (Acer tataricum), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lípa stříbrná (Tilia tomentosa), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), střemcha pozdní (Prunus serotina), šeřík obecný (Syringa vulgaris), šeřík perský (Syringa persica), tavolník van Houtteův (Spirea x vanhouttei), topol balzámový (Populus balsamifera), topol kanadský (Populus x canadensis), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), smrk pichlavý (Picea pungens), borovice černá (Pinus nigra), borovice těžká (Pinus ponderosa) a borovice vejmutovka (Pinus strobus). Na části lesnicky rekultivovaných ploch byly místo směsi listnatých stromů odpovídající geografické poloze a nadmořské výšce vysazeny stejnověké monokultury. Nepřírodní biotop po rekultivaci slouží hlavně ke krátkodobé rekreaci a relaxaci. Lidé sem jezdí na kole, chodí na procházky, venčit psy, sbírat houby a věnovat se sportovnímu rybolovu.
Okrajová část propadliny Dolu Jan Žižka osázená směsí nepůvodních dřevin
Stejnověká monokultura vzniklá při špatně provedené lesnické rekultivaci
Kontakty
Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz
