Propadlina Dolu Jan Žižka
Společenstva a druhy rostlin
Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Propadliny Dolu Jan Žižka dubo-habrové háje (Carpinion betuli) a subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum). Podél vodních toků Hačky a Chomutovky se v úzkém pruhu uplatňovaly luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Na většině ploch jsou porosty pionýrských náletových dřevin s dominantním zastoupením břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea), vrby křehké (Salix euxina), topolu osiky (Populus tremula), topolu bílého (Populus alba) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). V kěřovém patru převládají růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh obecný (Crataegus laevigata), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), zimolez obecný (Lonicera xylosteum) a bez černý (Sambucus nigra). Okrajové i některé vnitřní partie lokality byly technicky a lesnicky rekultivovány. Vysazeny zde byly mimo jiné i nepůvodní druhy dřevin jako čimišník stromovitý (Caragana arborescens), hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), javor jasanolistý (Acer negundo), javor stříbrný (Acer saccharinum), javor tatarský (Acer tataricum), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), lípa stříbrná (Tilia tomentosa), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), střemcha pozdní (Prunus serotina), šeřík obecný (Syringa vulgaris), šeřík perský (Syringa persica), tavolník van Houtteův (Spirea x vanhouttei), topol balzámový (Populus balsamifera), topol kanadský (Populus x canadensis), smrk pichlavý (Picea pungens), borovice černá (Pinus nigra), borovice těžká (Pinus ponderosa) a borovice vejmutovka (Pinus strobus). V některých částech lokality se rozšiřují nepůvodní invazní druhy, např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Celkem zde bylo nalezeno 309 druhů cévnatých rostlin, z toho 62 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 22 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Do kategorie C1 – kriticky ohrožené taxony patří růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum) vyhláškou zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Kategorii C2 – silně ohrožené taxony reprezentuje zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), hnilák lysý (Monotropa hypophegea), řečanka přímořská (Najas marina), hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia), vrba hlošinovitá (Salix eleagnos) a skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani). Z kategorie C3 – ohrožené taxony byly nalezeny lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum); jestřábník štětinatý (Hieracium rothianum), sítina slanomilná (Juncus ranarius) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Dalších 10 druhů rostoucích na území v minulosti narušeném těžbou hnědého uhlí je uvedeno v kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum) Růžkatec bradavčitý je vytrvalá bylina z čeledi růžkatcovitých (Ceratophyllaceae). V Červeném seznamu je evidován v kategorii C1 – kriticky ohrožené taxony a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Roste v Evropě mimo jejích severních částí, ve střední a jihovýchodní Asii a v severní Africe. V České republice roste velmi vzácně v teplejších oblastech. V poslední době byl objeven na několika nových lokalitách. Jednodomá vodní bylina se volně vznáší ve vodním sloupci nebo je bezkořennou bází lodyhy a přeměněnými větvičkami zakotvená ve dně. Je dlouhá 30 – 120 cm. Zelenavá až žlutavě hnědá lodyha je nepravidelně větvená. Třikrát vidličnatě větvené niťovité listy jsou uspořádány v 7 – 10 četných přeslenech. Květy jsou jednotlivé, velmi drobné většinou přisedlé v paždí listů. Druh je hydrogamní – opylení květů probíhá pod vodou. Plodem je okrouhle vejčitý oříšek za plné zralosti až černohnědé barvy. Růžkatec bradavčitý roste v teplejších, stojatých a pomalu tekoucích vodách bohatých na živiny, často i znečištěných. Převážně v nižších nadmořských výškách vyhledává tůně, mrtvá říční ramena a zatopené lomy.
Hnilák lysý (Monotropa hypophegea) Hnilák lysý je vytrvalá nezelená parazitická bylina z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). V Červeném seznamu je evidován v kategorii C2 – silně ohrožené taxony. Roste v Evropě od severního Španělska a Británie až po střední a východní Evropu. Na jihu roste v Itálii a na Balkánském poloostrově. Na severu zasahuje až na jih Skandinávie. V České republice roste dosti vzácně od nížin do podhůří. Má 10 – 25 cm vysokou, voskově žlutou až hnědavě zbarvenou lysou lodyhu, která po odkvětu postupně černá. Listy jsou přeměněny ve střídavé a přisedlé lodyžní šupiny. Květenstvím je převislý nebo vzpřímený, chudokvětý hrozen s 3 – 10 květy. Vrcholový květ je pětičetný, postranní jsou čtyřčetné. Květy slabě voní. Plodem je kulovitá tobolka obsahující drobná semena. Roste ve stinných, převážně suchých lesích a křovinách, zpravidla na bazickém podloží. Kvete od června do července.
Hnilák lysý
Kontakty
Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz
