Propadlina Dolu Jan Žižka
Společenstva a druhy hub
Lokalita je tvořena zatopenými důlními propadlinami ve dvou na sebe navazujících částech. Východní a západní část je rozdělena pilířem, kde je provedena rekultivace. Nachází se zde 12 různě velkých a různě hlubokých vodních ploch s odlišnými břehovými porosty, od zaplavovaných travních společenstev, přes štěrkové a písčité plochy až po rozsáhlé bahnité a rákosem zarostlé oblasti. Na vyvýšených místech mezi vodními plochami se nacházejí menší i větší skupinky stromů a keřů s dominantním zastoupením břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea), vrby křehké (Salix euxina) a topolu osiky (Populus tremula). V nelesní části území je pro saprofytní houby dostupné množství bylinného a travního opadu. Na okrajích byla lokalita technicky a lesnicky rekultivována. Vysazeny zde byly především listnaté dřeviny, v některých případech se však jedná o nepůvodní druhy. Spektrum saprofytních hub, které žijí na odumřelých organismech, je ovlivněno charakterem půdního substrátu. V místech, kde se na povrchu vyskytuje popílek s jemně písčitou zrnitostí, se vyskytují řídké trávníky, často s dominancí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). V takových porostech se vyskytují velmi vzácné druhy hub. V travních porostech na navezené zemině je vyšší dostupnost dusíku a v důsledku toho se zde vyskytují jiné, běžnější druhy typické pro stanoviště s vyšším obsahem živin. Pro lignikolní druhy hub je v lesních porostech dosud relativně málo tlejícího dřeva. To se změní stárnutím přirozeně obnovených porostů a probírkami v lesních kulturách. Písčitý substrát popílku je značně přesychavý, takže v suchých periodách vegetační sezóny je výskyt hub sporadický. Saprofytní houby se objevují ve vlhkém období všech aspektů, pravidelně spíš později na podzim, kdy se zvyšuje i vlhkost vzduchu. Z mykologického hlediska je propadlina Dolu Jan Žižka velmi cenná. Díky velkému množství různorodých biotopů je biodiverzita makroskopických hub neobvykle vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 79 druhů makroskopických hub. Z toho mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga) a voskovečka zápašná (Camarophyllopsis foetens) jsou v Červeném seznamu hub České republiky uvedeny v kategorii ?EX – nezvěstné taxony. Do kategorie EN – ohrožené taxony patří holubinka hájová (Russula decipiens). Z kategorie VU – zranitelné taxony byl potvrzen výskyt holubinky skvrnité (Russula maculata) a rozděrky splývavé (Sistotrema confluens). Kategorie NT – téměř ohrožené taxony je zastoupena čirůvkou kroužkatou (Tricholoma cingulatum). V kategorii DD – taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů, jsou evidovány kyjanka špičatá (Clavaria falcata) a kuřátka útlá (Ramaria subtilis).
Ohrožené a zvláště chráněné druhy hub Mecháček síťnatý (Arrhenia retiruga) Mecháček síťnatý je velmi vzácná stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uveden v kategorii ?EX – nezvěstné taxony. Do 60. let 20. Století byl ve středních Čechách dosti hojný. Od 70. let vymizel a nebyl hlášen žádný jeho nález. V současné době byl opět zaznamenán v 6 různých nepřírodních biotopech České republiky. Vyskytuje se na různých druzích mechů rostoucích na podmáčených plochách. Preferuje velké mechy na močálovitých loukách. Tenký klobouk o průměru 1 – 4 cm je hladký, lopatkovitého, ouškovitého či hlívovitého tvaru. Barvu má světle šedou, žlutavě šedou až šedohnědou. V mládí celistvý okraj je později ozdobně laločnatý. Žilnaté příčně pospojované lupeny jsou nevýrazné, bílé až šedavé. Třeň je nenápadný, boční, někdy úplně chybí. Výtrusy jsou dlouze stopečkaté, skoro kulovité. Roste na živých rostlinách mechorostů od září do prosince.
Voskovečka zápašná (Camarophyllopsis foetens) Voskovečka zápašná je velmi vzácná stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi šťavnatkovitých (Hygrophoraceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uvedena v kategorii ?EX – nezvěstné taxony. V současné době byla opět zaznamenána ve 4 různých nepřírodních biotopech České republiky. Vyskytuje se ve světlých listnatých a jehličnatých lesích, v křovinách, na travnatých okrajích lesů a na pastvinách. Dává přednost vápnitým půdám. Hladký, někdy vrásčitý a šupinkatý klobouk o průměru 1 – 3 cm je sklenutý až mělce vmáčklý. Za vlhka má sytě hnědou barvu, za sucha je hnědavý se světlejším okrajem. Tlusté a řídké lupeny jsou hnědavé, později šedohnědé. Válcovitý až smáčknutý třeň vysoký 2 – 6 cm je okrově hnědý až šedohnědý. Hnědavá dužnina se vyznačuje odporným svítiplynovým zápachem. Roste od července do října.
Kyjanka špičatá (Clavaria falcata) Kyjanka špičatá je vzácnější stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi kyjankovitých (Clavariaceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uvedena v kategorii DD – taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů. Vyskytuje se na otevřených stanovištích a v lesních lemech, méně často také v olšinách. Vyhledává vápnité substráty. Plodnice bělavé barvy má většinou kyjovitý tvar, někdy je smáčknutá. Roste jednotlivě nebo v menších skupinkách od září do listopadu.
Voskovečka zápašná
Kyjanka špičatá
Kontakty
Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz
