česky english deutsch <<< >>>

Těžebna písku Polešovice

Společenstva a druhy obratlovců

Geomorfologická rozmanitost terénu je poměrně nízká. Většina ploch je bez vegetačního krytu, podstatnou část tvoří vodní nádrže, menší podíl území je kryt řídkými travnatými porosty. Na jihovýchodě a na severovýchodě těžebna sousedí s lesními porosty. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 3 druhů ohrožených a zvláště chráněných obojživelníků, 2 druhů ohrožených a zvláště chráněných plazů, 33 druhů ptáků (z toho 16 ohrožených a 10 zvláště chráněných) a 6 druhů savců (z toho 1 ohrožený). Obojživelníky (Amphibia) v kategorii EN – ohrožené taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky reprezentuje kuňka obecná (Bombina bombina), která je podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněná jako silně ohrožený druh (§ SO). Z kategorie NT – téměř ohrožené taxony byl zaznamenán skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) § KO a ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) § SO. Z plazů (Reptilia) zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) § SO z kategorie NT – téměř ohrožené taxony a užovka obojková (Natrix natrix) § O z kategorie LC – málo dotčené taxony. Společenstvo ptáků vykazuje poměrně nízkou biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů hnízdí na stromech a v křovinách v okolních lesních porostech. Z kategorie CR – kriticky ohrožené taxony Červeného seznamu byl zaznamenán luňák hnědý (Milvus migrans) § KO. Do kategorie VU – zranitelné taxony patří rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) § SO, holub doupňák (Columba oenas) § SO, kulík říční (Charadrius dubius), racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus), konipas luční (Motacilla flava) § SO, žluna šedá (Picus canus), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) §O a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Kategorii NT – téměř ohrožené taxony reprezentuje volavka popelavá (Ardea cinerea), čáp bílý (Ciconia ciconia) § O, ťuhýk obecný (Lanius collurio) § O, koroptev polní (Perdix perdix) § O, moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a břehule říční (Riparia riparia). Z kategorie LC – málo dotčené taxony zde žije vlaštovka obecná (Hirundo rustica) § O a vrabec polní (Passer montanus). Ze savců (Mammalia) se zde mimo jiné vyskytuje zajíc polní (Lepus europaeus) z kategorie NT – téměř ohrožené taxony, srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna lesní (Martes martes), prase divoké (Sus scrofa), krtek obecný (Talpa europaea) a liška obecná (Vulpes vulpes). Těžebna štěrkopísku Polešovice představuje zajímavé zpestření nabídky stanovišť mezi kvalitním lužním porostem a zemědělsky využitým zbytkem nivy Moravy. V současné době je však v provozu a velmi intenzívně zde probíhá těžba se všemi negativními důsledky. Hodnota tohoto území se bude v průběhu času měnit, po ukončení těžby lze dosáhnout vhodnou rekultivací vytvoření biotopu pro řadu druhů ptáků i obojživelníků.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) Skokan skřehotavý je středně velký obojživelník z čeledi skokanovitých (Ranidae). V Červeném seznamu obratlovců České republiky je evidovaný v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh. Skokan skřehotavý je štíhlý obojživelník s poměrně malou hlavou a zakulaceným čenichem. Zadní končetiny má výrazně delší než přední. Samci jsou velcí obvykle 12 cm, samice mohou dosáhnout i délky 16 cm. Zbarvení je velice variabilní, pohybuje se od tmavě zelené po hnědou nebo šedou, někteří jedinci mají na hřbetě a končetinách také jemné zelené proužkování. Jedinci ze středoevropské populace jsou obecně světle až tmavě zelení se světlejší hlavou a černým proužkováním na končetinách. Skokan skřehotavý je aktivní ve dne. Živí se vodním hmyzem, pavoukovci, členovci a měkkýši, větší jedinci mohou pozřít také menší myš, mloka nebo rybu. Samice klade do porostu vodních rostlin až 6 000 vajíček, ze kterých se zhruba po 10 dnech líhnou larvy (pulci). Pohlavně dospívají ve třetím roce života a ve volné přírodě se průměrně dožívají 5 – 10 let.

Užovka obojková (Natrix natrix) Užovka obojková je evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých (Colubridae). Užovka obojková je náš nejběžnější had, kolem štíhlého a dlouhého těla má 19 řad šupin. Hlavu mají mírně odlišenou podle pohlaví. Samice ji mají širší, zploštělejší a mají zřetelnější krk. Samci ji mají méně odlišitelnou od krku a protáhlejší. Dosahuje délky 100–120 cm. Největší exempláře v jižních oblastech však dosahují až dvoumetrové délky. Barvu má různou, obvykle tmavě zelenou nebo hnědou, s charakteris­tickými žlutými nebo oranžovými, černě a bíle lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Existují i exempláře šedé či černé, břicho mají však všechny užovky světlejší. Vyskytuje se většinou v blízkosti vody. Živí se obojživelníky a rybami, ale příležitostně i savci (drobnými hlodavci), ještěrkami a hmyzem. Přes zimu ulehá do zimního spánku a páří se krátce po jarním probuzení v dubnu až v květnu. Předtím se však vždy ještě svléká. Její vejce jsou dlouhá asi jen 3 centimetry, s kožovitým povrchem. Jsou kladena po osmi až čtyřiceti kusech v červnu a v červenci. Většinou jsou kladena v náplavových hromadách u řek, do hromad dřeva, listí a podobně. Známé jsou také případy, kdy klade svá vejce do kompostu. Mláďata se líhnou po šesti až deseti týdnech. Vejce potřebují teplotu nejméně 21° C. Mladí hadi jsou dlouzí 15 až 20 centimetrů a jsou samostatní ihned po vylíhnutí. Užovka obojková je ve srovnání s ostatními hady neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až 6,7 kilometrů za hodinu. Protože nemá jedový aparát, na obranu produkuje pouze zapáchající tekutinu z kloaky, nebo předstírá smrt (tento obranný mechanismus se nazývá thanatoza). Někdy předstírá také útok, ale neotvírá při něm čelisti. Pokud ani tento způsob obrany nezabere, tak kouše. Největším nepřítelem užovek je člověk, dalšími pak jezevci, ježci, kočky a draví ptáci. Užovky mají jedovaté sliny, které působí hlavně na obojživelníky. Pro člověka však nepředstavují vůbec žádné nebezpečí.

Luňák hnědý (Milvus migrans) Luňák hnědý je velmi vzácný dravec z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh a zároveň je druhem soustavy NATURA 2000. Rozšířen je téměř v celé Evropě kromě Velké Británie a většiny Skandinávie, dále v Asii, Africe a v Austrálii. Českou republikou pravidelně protahuje, ale také hnízdí v lužních lesích střední a jižní Moravy a v Jižních Čechách. Váží 760 – 950 g a rozpětí křídel má 130 – 155 cm. Barva na horní straně těla je hnědá, na bocích tmavě hnědá, na břiše a spodní straně křídel světlejší s rezavým nádechem. Dlouhý ocas není vytvarován do tak výrazné vidlice jako u příbuzného luňáka červeného. Hnízdo staví obě pohlaví vysoko na stromech. Často také využívá hnízda jiných ptáků, např. volavek, kormoránů nebo vran. Snůšku tvoří 2 – 4 bílá až šedavá, hnědě skvrnitá vejce, na nichž sedí převážně samice 25 – 37 dní. Mláďata jsou první 4 dny trvale zahřívána, hnízdo opouštějí zhruba po 46 dnech. V blízkosti vod jsou potravou hlavně ryby, jinde je vyšší podíl savců a malých ptáků, někdy i hmyzu. Značnou část potravy tvoří mršiny. Patří mezi částečně tažné ptáky.

Skokan skřehotavý

Užovka obojková

GPS pozice

N 49° 0.804', E 17° 21.563'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz