česky english deutsch <<< >>>

Těžebna písku Polešovice

Společenstva a druhy bezobratlých živočichů

Bezobratlí živočichové jsou na většině ploch Těžebny štěrkopísku Polešovice zastoupeni společenstvy počátečních stadií ekologické sukcese. Složení dalších společenstev je ovlivněno nízkou geomorfologickou diverzitou terénu na těžených plochách. Společenstva bezobratlých živočichů mimo jiné zahrnují 17 běžných druhů půdních roztočů řádu pancířníci (Acari: Oribatida), což je průměrná biodiverzita. Biologická rozmanitost skupiny blanokřídlých žahadlových (Hymenoptera: Aculeata) je relativně vyšší. To je dáno velkým počtem i rozlohou ploch s jemným hlinitopísčitým substrátem, ve kterém si tito živočichové budují hnízda. Jejich společenstvo je reprezentováno 36 druhy. Z toho kategorii CR – kriticky ohrožené taxony Červeného seznamu bezobratlých České republiky reprezentují čmelák (Bombus cryptarum) podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněný jako ohrožený druh, kutík (Rhopalum gracile), kutivka (Didineis wuestneii) a zlatěnka jednobarvá (Hedychridium monochroum). Bodulka (Oxybelus quatuordecimno­tatus), nicotěnka nejmenší (Nomioides minutissimus), ploskočelka (Lasioglossum quadrinotatulum) a rejdilka znamenaná (Solierella compedita) patří do kategorie EN – ohrožené taxony. Bodulka (Oxybelus haemorrhoidalis) je evidovaná v kategorii VU – zranitelné taxony. Dále zde byl zaznamenán čmelák skalní (Bombus lapidarius), podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněný jako ohrožený druh. Ze společenstva blanokřídlých mravencovitých (Hymenoptera: Formicidae) byl nalezen pouze běžný druh mravenec obecný (Lasius niger). Biodiverzita brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) je v tomto nepřírodním biotopu průměrná. Společenstvo je tvořeno 6 druhy, z nichž prskavec větší (Brachinus crepitans) a svižník polní (Cicindela campestris) jsou zvláště chránění podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Biodiverzita zástupců řádu motýlů (Lepidoptera) je nízká. V těžebně štěrkopísku a v jejím nejbližším okolí bylo dokumentováno celkem 14 druhů, žádný z nich není evidovaný v Červeném seznamu bezobratlých České republiky, ani zvláště chráněný podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Ze společenstva měkkýšů (Mollusca) zde žijí hlemýžď zahradní (Helix pomatia) a páskovka keřová (Cepaea hortensis). Z ostatních bezobratlých živočichů je zajímavý nález kudlanky nábožné (Mantis religiosa) evidované v Červeném seznamu v kategorii VU – zranitelné taxony a podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněné jako kriticky ohrožený druh.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) Kudlanka nábožná je jediným českým zástupcem řádu kudlanek (Mantodea). V Červeném seznamu je uvedena v kategorii VU – zranitelné taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako kriticky ohrožený druh. Vyskytuje se v celé palearktické oblasti. Preferuje suché stepní lokality. V České republice byla v minulosti zaznamenávána pouze na jižní Moravě, v současnosti se v důsledku oteplování klimatu objevuje i na Ostravsku a v Jeseníkách. Kudlanka nábožná je zbarvena světle až tmavě zeleně, na podzim hnědě. První hrudní článek má výrazně prodloužený, hlava je trojúhelníkovitá s velkýma očima, které jsou typickým znakem predátorů. Přední končetiny, tzv. loupeživé nohy, jsou uzpůsobeny k uchvacování kořisti, která je rychlým sklapnutím sevřena mezi ozubenou holeň (tibii) a chodidlo (tarsus). Přední pár křídel je kožovitý, zadní je blanitý. U kudlanek se vyskytuje sexuální kanibalismus – samička po páření sežere samečka. Kudlanka patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou, u kterého neexistuje stadium kukly a larva (nymfa) je velmi podobná dospělci (imagu), pouze nemá vyvinutá křídla a rozmnožovací orgány, které dospějí po posledním svlečení (ekdyzi). Samička se dožívá 7 – 8 měsíců, kdežto sameček pouze 1 – 2. Potravu tvoří hlavně drobný hmyz.

Kudlanka nábožná

Svižník polní

GPS pozice

N 49° 0.874', E 17° 21.444'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz