česky english deutsch <<< >>>

Těžebna písku Polešovice

Společenstva a druhy rostlin

Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Polešovic a okolí v nižších polohách karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum, které byly pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae, zejména Potentillo albae-Quercetum, výjimečně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae, především Sorbo torminalis-Quercetum. V nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské ostřicové bučiny asociace Carici pilosae-Fagetum. V údolích kolem potoků rostly luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích byly ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). V široké nivě řeky Moravy převládaly lužní lesy. Tvrdý luh byl tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino panonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházely do typů blízkých panonskému Primulo veris-Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevovaly porosty Salici-Populetum ze svazu Salicion albae. V Dolnomoravském úvalu se vyskytovaly acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na mělčích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion, zejména Carici fritschii-Quercetum, maloplošně na vlhčích místech a s větším podílem hlinitých částic v půdě panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). Vlhčí písčitá místa pokrývala vegetace svazu Alnion glutinosae, především Carici elongatae-Alnetum, resp. Betulion pubescentis. Primární bezlesí na většině území pravděpodobně chybělo, pouze místy se vyvinulo na mokřadech. V současnosti na celém území těžebny převládají biotopy počátečního stadia ekologické sukcese. Těžba za sebou nechává nivní štěrkopísky, které jsou často promísené s podílem hlín z nadloží. Takový substrát není příliš vysychavý a má velmi dobrou dostupnost živin, takže i při jejich malém absolutním množství převládnou druhy, které je dokážou rychle využít. Tomu odpovídá flóra s převahou ruderálních, často krátkověkých druhů, namnoze nepůvodních. Současný stav vegetace potrvá, dokud budou v pískovně plošné disturbance z těžby. Další vývoj ale není z hlediska predikce příliš čitelný. Zřejmá je indikace množství živin, která odpovídá lužní poloze. Svazy ruderální a plevelové vegetace Dauco carotae-Melilotion, Atriplicion a Cirsium arvense-Sonchus oleraceus, společně s jednotkou terestrické přírodní substráty převažují na celé ploše lokality. Dominantními druhy těchto společenstev jsou lebeda lesklá (Atriplex sagittata), merlík bílý (Chenopodium album) a komonice bílá (Melilotus albus). Na okrajích cest a na skrývkách ornice prosperují vytrvalé porosty Urtica dioica-Elymus repens. Fragmentárně se zde nachází dřevinná vegetace Betula pendula-Robinia pseudoacacia, jejíž porosty jsou velmi mladé a teprve se začínají formovat. Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu poměrně nízká. Celkem zde bylo nalezeno 68 druhů cévnatých rostlin, z toho 4 druhy dřevin tvořících keřové a stromové patro a 13 druhů je nepůvodních invazních. Žádný z druhů není evidovaný v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, ani zvláště chráněný podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.

Invazní druhy cévnatých rostlin Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) Zlatobýl kanadský je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Zlatobýl kanadský je v České republice považován za invazní rostlinu. Svým hustým zápojem vytlačuje původní rostlinné druhy a stále se rozšiřuje do nových míst. Pochází ze Severní Ameriky, odkud byl v době baroka dovezen do Evropy jako okrasná bylina. Vytrvalá bylina má nevětvenou lodyhu vysokou 30 až 150 cm, která je ve spodní části načervenalá a výše šedě zelená. Vyrůstá jich několik společně z hlavního vřetenovitého kořene, od něhož odnožují plazivé výběžkaté oddenky. Lodyha je pouze u báze holá a hladká, výše je drsně chlupatá a hustě olistěná. Odspodu postupně dřevnatí a spodní listy usychají. Přisedlé, střídavě vyrůstající listy s rubem hustě chlupatým se směrem vzhůru zmenšují. Mají čepele kopinatého tvar. Listy vyrůstající ve spodní části lodyhy jsou celokrajné, horní jsou s ostře pilovitým okrajem, dlouhé bývají 5 až 15 cm a široké 0,5 až 2 cm. Vedle hlavní žilky jsou na listu patrné i další dvě postranní sbíhající se obloukovitě k vrcholu. Květenství je tvořeno chocholem drobných žlutých úborů. Kvete od srpna do září. Nachází se často v blízkosti lidských obydlí a využívá změn prostředí způsobených lidskou činností. Osidluje hlavně osluněná místa s propustnou půdou, je tolerantní na množství živin i vlhkost půdy. Roste se na skládkách domovního odpadu, na náspech cest a železničních tratí, na okrajích polí, mezích, okolo vodních toků i polních cest a na různých nevyužívaných plochách odkud proniká do okolí. Vzácně je k vidění i jako plevel na obdělávaných polích. Rozšířen je mimo horské oblasti v celé České republice.

Zlatobýl kanadský

GPS pozice

N 49° 0.950', E 17° 21.360'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz