česky <<< >>>

Těžebna písku Polešovice

Geologická charakteristika lokality

Území městyse Polešovice má geologický podklad budovaný sedimenty neogenními a paleogenními flyšového pásma Západních Karpat. Panon – nejspodnější stupeň pliocénu leží transgresívně a diskordantně nad sarmatem. Vývoj panonu Vídeňské pánve je litofaciálně vertikálně i horizontálně velmi proměnlivý. Hlavními horninami jsou pelity různé barvy, písčitosti i vápnitosti s převahou písčitých (prachových) vápnitých pelitů nad jíly a písky převážně jemného zrna (prachové písky – prašnice). Mocnost panonu je závislá na tektonické pozici. Syntektonické vlivy jsou ještě menší než v sarmatu. Celková mocnost se pohybuje okolo 500 m. Vrstvy tohoto typu nacházíme v jihozápadní části administrativního území Polešovic. Pont (pestrý panon) reprezentuje poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem, z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí. V okrajových partiích zřetelně transgreduje. Ve Vídeňské pánvi jsou pontské vrstvy tvořeny převážně pestrými jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, případně i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Směrem k severu do oblasti hradišťského příkopu nabývají štěrky převahy. Zejména v okrajových částech příkopu jsou tvořeny opět křemenem s větším podílem paleogenních pískovců. Opět jsou uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed pánve. Mocnost pontu na území pánve dosahuje 100 – 150 m. Vrstvy tohoto typu nacházíme v úzkém pásu na okraji nivy řeky Moravy. Svrchně pliocenní vrstvy (levant) leží diskordantně a transgresívně na pontu, místy i na starších předneogenních vrstvách. Jsou to středně zrnité až hrubozrnné štěrky s valouny téměř výhradně z flyšových pískovců, podřadně z křemene nebo medlovických porcelanitů. Občas byly zjištěny i závalky pontských pestrých jílů. Základní hmota je tvořena rezavě hnědým, netříděným jílovitým, místy až hlinitým pískem. Zařazení těchto vrstev do vyššího pliocénu umožňuje jednak jejich poloha mezi pontem a kvartérními sedimenty, jednak nálezy fauny. Mocnost vrstev dosahuje většinou několika desítek metrů. Vrstvy tohoto typu se nacházejí východně od komunikace Nedakonice – Moravský Písek. Paleogenní sedimenty magurského flyše jsou na území Polešovic zastoupeny Račanskou jednotkou. Její Zlínské a Svrchní zlínské vrstvy jsou charakteristické typickým flyšovým střídáním jílovců zčásti vápnitých a pískovců převážně glaukonitických s převahou složky pelitické. Slínovce a vápnité jílovce převládají nad jílovci a vystupují ve vrstvách silných až 90 cm. Jsou šedé, zelenošedé, šedozelené, olivově zelené, světle šedozelené, hnědošedé, šedohnědavé až čokoládově hnědé. Občas jsou žlutohnědé, okrově žluté jílovce vápnité tmavošedě proužkované. Hnědé jílovce vápnité i nevápnité vystupují porůznu ve vrstvách silných od 5 do 350 cm. Jsou většinou proměnlivě jemně písčité a drobně slídnaté, místy až silně jemně písčité, přecházejí v jílovité břidličnaté pískovce mocné 5 až 15 cm. Odlučnost mají někdy lavičkovitou (3 až 4 cm) nebo ploše lasturnatou, nedokonale břidličnatou nebo kusovitou. Jílovce a slínovce různých barev se střídají buď ve vrstvách 1 až 2 cm silných, nebo proužkovitě ve vrstvách nejčastěji 2 až 20 cm silných. Nejvíce rozšířené pískovce jsou glaukonitické jemnozrnné až středně zrnité, vzácně i hrubě zrnité, nejčastěji v lavicích mocných nejčastěji 50 až 400 cm ojediněle až 10 m. Jsou světle šedé, zelenošedé i šedozelené, nevápnité, křemitovápnité i vápnité. Některé lavice bývají naspodu hrubozrnné, arkózovité. Jsou masivní nebo s lavicovitou dělitelností o tloušťce 10 až 30 cm, při navětrání deskovitě odlučné, v nejvyšší poloze lavic někdy křivolupenné. Silné lavice glaukonitických pískovců nebo plochy s jejich nahloučenými lavicemi se dají někdy směrně sledovat na vzdálenosti až několika kilometrů a místy tvoří v terénu morfologicky nápadné drobné hřbety. Pískovce zlínských vrstev jsou jednoduše nebo vícenásobně zvrstvené, gradačně nebo i laminovaně, někdy s laminací konvolutní. Mocnost zlínských vrstev je silně proměnlivá, ovlivněná posteocenní denudací. Odhaduje se na 1 700 až 2 300 m. Vrstvy tohoto typu vyplňují severozápadní část území městyse Polešovice. Pleistocenní uloženiny na administrativním území Polešovic jsou hlavně typu fluviálního (náplavy vodních toků) a dále se jedná o sedimenty eolické a svahové. Holocenní sedimenty představují uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín, které vznikly na sedimentech pleistocenních. Na většině administrativního území Polešovic je dominantním půdním typem hnědozem. Jejím matečním substrátem je spraš, případně spraš překrývající karpatský flyš. Jedná se o půdy písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité. Údolní nivu řeky Moravy pokrývá nivní glejová půda. Při jejím vývoji se uplatňoval drnový proces. Glejový proces probíhá pomalu pouze v matečním substrátu. Je patrný už v hloubce 60 cm. Nivní glejové půdy jsou hluboké a velmi hluboké. Většinou již byly odvodněny. Černozem degradovaná (paračernozem) se vyskytuje jihozápadně od urbanizovaného území Polešovic. Vývoj černozemí zde probíhal pod lesostepními porosty. Jsou to půdy hluboké. Matečním substrátem jsou nevápnité váté písky würmského stáří. Drnoglejová půda se vyskytuje na rozhraní hnědozemí a nivních půd. Vznikla drnovým procesem většinou na písčitém matečním substrátu při ovlivnění podzemní vodou. Je to půda hluboká. Jeden větší okrsek je vytvořen jihovýchodně od Polešovic kolem železniční trati. Vysoká hladina podzemní vody je zde vytvořena korytem Polešovického potoka, jehož dno je v těchto místech v úrovni okolního terénu.

Vlastní zdroj těženého substrátu – bagr na vodní ploše, v pozadí Přírodní rezervace Kolébky

GPS pozice

N 49° 1.080', E 17° 21.091'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz